Angličtina – základ

skoro správně, jen si musíme vybrat mezi spisovným „thank you“ a hovorovým „thanks“, máte to tam smotané dohromady.
Já jsem se to tak taky učil a taky to tak automaticky používám, ani nad tím nepřemýšlím; mám však v práci kolegu ze Skotska, který razí pravidlo, že chce slyšet i v tomto pravdu a taky ji sám na tento dotaz říká… je však v tomto mezi anglofonními mluvčími bílou vránou. Většinou opravdu uslyšíte uvedenou stále stejnou „formální“ odpověď, kterou kdosi trefně zdůvodnil tak, že je to vlastně forma pozdravu a „tázajícího“ opravdu hluboce nezajímá vaše případná včerejší střevní příhoda (dokonce to prý platí i v češtině, kde bychom měli odpovídat „mám se dobře; a ty?“, jenže jsme holt znamý národ stěžovatelů, tak to tu takhle v praxi nefunguje ;{)> . V jedné učebnici jsem viděl krásnou ilustraci na toto téma, která výše uvedené jen potvrzuje – na „how are you“ tázaný odpovídá „fine, thanks“, ačkoliv je od hlavy až k patě v obvazech a belhá se o berlích.
Doplňuji:
*známý.. překlep

Upravil/a: quentos

Jenže se v obojím případě jedná o nic neříkající anglické fráze. Je třeba si uvědomit, že toto Angličané užívají místo pozdravu jako frázi zdvořilostní a že jim je ve skutečnosti „šumafuk“ jak se vlastně cítíte. Nepleťte si angličtu s češtinou.

How are you ? neznamená ani tak „jak se máš“ ale jen tak něco na zahájení konverzace. Na otázku „How are you“ se klidně odpoví „How are you“

Toto je formální a v anglofonních zemích při oficiálních schůzkách se nic moc jiného nepoužívá max. How do U do…

Neoficiálně je asi nejrozšířenější dotaz What´s up (Jak je), na který se odpovídá nejčastěji stejně What´s up ( podobně jako francouzský Cawa – Cawa).