Jaký je původ slova „šumafuk“?

šumafuk, někdy také zkráceně šumák.

Pokud bereme příslovce jako celek, souvisí s rakouským schmafu, lhostejný, to je z franouzského m'en fous = žmafu = je mi to jedno, kašlu na to.
„Fu , psáno fous, pochází ze slovesa foutre, které mimo jiné znamená "vůbec nedělat“. Češi si z francouzského žmafu vytvořili několik variant: šmafú, šumafú, šumafuk, šmafuk a také zkrácené fuk, které ovšem nemá nic společného ani s foukáním, ani s drobnými, ani s fukami ve zdi."

http://www.roz­hlas.cz/regina/slo­va/_zprava/fuk-2--102586

Zkrácený šumák podle perlivého nápoje pak SNČ uvádí jako český – ze šumět – fuč – foukat, jinak také jako vztah k rakouskému šmafu. .

Podobná otázka v archivu – původ z francouzštiny vysvětloval quentos.
https://www.od­povedi.cz/otaz­ky/proc-se-vzila-spojeni-je-mi-to-putna-je-mi-to-sumak-ve-smyslu-je-mi-to-jed

Přejato jako šmafu začátkem druhé poloviny 19. století z francouzského je m'en fous — „kašlu na to, s.ru na to“; v literatuře poprvé zaznamenáno k roku 1863. Obdobně rakouská němčina přejala slovo schmafu. Později, zřejmě po 1. světové válce, došlo k připojení koncového k (první písemný záznam je z roku 1934) v důsledku ztotožnění významu s obdobným příslovcem fuk, které je v češtině doloženo dříve než šumafuk. 🙂

https://cs.wik­tionary.org/wi­ki/%C5%A1umafuk