Proč se vžila spojení „je mi to putna“, „je mi to šumák“? ..ve smyslu „je mi to jedno“?

Doplním další spojení podle stč. slovníku.
Je mi to putna. Putna = k střhn. bute, bütene, buten = putýnka, koš n. ošatka, dřevěná n. proutěná nádoba. Za lat. cartallum, qualus.
Stejně jako u šumáku nezáleží na tom, zda vyšumí, tak i když nesu vodu v putně, nevadí, že vyteče.

Doplňuji:
Ještě pro zajímavost – i když význam šumafuk se odvíjí z francouzštiny, SNČ uvádí původ těchto obecných výrazů šumák ze šumafuk v češtině ze: šumět (šumat) – fuk – fuč – foukat. V němčině má slovo fuk vulgární podtext, proto se uvádí další spojení s franc. foutou, česky fut.. (hlásková změna (k/č/t).

Historie původu je někdy moc zajímavá …

Upravil/a: annas

zfleku bych věděl jen, jak vzniklo spojení se šumákem – vzniklo zkrácením idiomu „je mi to šumafuk“, což zase vzniklo zkomolením českého „šmafú“, což pro změnu vzniklo zkomolením francouzského „je m'en fous“ , což doslova znamená „já na to s*ru“. Srv.:
http://www.fis­meister.eu/777297-kocka-podruhe-a-sumafuk.php

Příště se můžeš třeba zeptat, proč na to s..e Baryk, případně Bílej Tesák.
Chválím volbu kategorie.