Ženy, zkoumáte u prádla chemickou nebezpečnost materiálu? Do teď mě to nenapadlo.

No to teda fakt nedělám,to aby se člověk tady už doopravdy ze všeho zbláznil!!!

Měla jsem problémy s alergií a od té doby si na složení materiálu oblečení dávám pozor. U spodního prádla obzvlášť. Riskovat zdraví nekvalitními výrobky ochotná nejsem. Stát se ale stejně může, že výrobce něco zanedbá nebo „zapře“. Žijeme v divné době. Taky máte pocit, že riskujeme už jenom tím, že jsme se narodili?

Tak tohle se netýká jen spodního prádla, ale oblečení obecně, vzhledem k tomu, že se v dnešní době vyžaduje módní barvy, tak se oblečení máchá v kdejakých chemických sajrajtech.
Už kdysi byla evidovaná smrt způsobená cheemikálií, kterou byly obarveny kalhoty.

Tak tohle by mě také nikdy nenapadlo – pokud člověk nekupuje něco, co už od pohledu vypadá jedovatě. Takže zase jsou na tom nejlépe nudisti. Já to říkám pořád – k čemu spodní prádlo? Stojí to šílené prachy, vidět to není, rajcuje to úchyláky a nakonec to člověka ještě otráví.
Tak přemýšlím, jestli ty aktivistky v šedesátých letech byly tak radikální feministky nebo už tehdy věděly a došlo pouze k mediálnímu šumu…Takže my teď začneme pálit nejen podprdy, ale i bombarďáky! Ale co, zatím je horko, to přežijem!
Jedno je ale jasné – zkoumá se už fakt všechno. Tomu říkám mít dobrej flek!

I Herakles zemřel po té co se oblékl do chemicky ošetřeného oděvu. Takže není od věci se občas podívat z čeho je prádlo oblečeno.
Ale stejně vás ženský nechápu. Nedávno jsem zkoušel provádět osvětu v parku na přírodní spodní prádlo a když jsem chtěl ženě ukázat, kde má na prádle značky z čeho je vyrobeno, dostal jsem zpravidla facana.
Ne nadarmo se říká – pro dobrotu na žebrotu. A nevědomost hříchu nečiní. Takže dámy neví kde je co označeno (neznají asi symboly) a mne bolí tvář.

Přiznám se, že nezkoumám, ale jednou jsem se v obchodě se spodním prádlem setkala s paní důchodového věku, která chtěla reklamovat kalhotky, protože jí přišly radioaktivní :).

Ano, žádnou umělotinu si na sebe nenavleču, rozhodně né spodní prádlo, jen příodní materiál,stačí, co máme kolem, sebe, umělá nábytek, dýhy, lepidla, koberce (uměl. vlákna, co létají vzduchem a my je vdechujeme), jídlo z hypermarketů, vážně lahůdka, nejsem paranoik, ale např. věřím, že vysoké procento rakoviny je s tímhle v přímé úměře. Teď mi tu leží kniha Doba jedová, ještě jsem to neotevřela, ale počítám, že se toho hodně dozvim a zavírat nad tím oči rozhodně nechci. Takže ano, sleduju materiály a jejich původ a složení.
Doplňuji:
Psala jsem trochu zbrkle, omluvte chybičky prosím 😉

Upravil/a: shannen