Z jakého důvodu mladé ženy raději rodí děti (3–4), než aby raději studovaly nebo se vzdělávaly v jakémkoliv směru?

Ty si opravdu myslíš, že ženy z etnické skupiny, ve které je toto číslo standardem, začnou studovat, pokud by rodily v majoritě obvyklý počet dětí?

Vzdělání je hezká věc, k průmyslové výrobě dětí jsme se ale zatím nedostali. Po válce sice byly v Sovětském svazu nějaké pokusy o kolektivní výchovu, skončilo to ale neúspěchem.

Nesmyslný dotaz a hlavně není pravdivý.
Kdyby to byla pravda počet narozených dětí i počet obyvatel, žen na mateřské, počet dětí na osobu/ženu a podobně by bylo znatelně víc.
Spousta má dítě ať kolem třicítky (ať už práce, škola nebo něco jiného) a ten věk se postupně zvyšuje (a stále bude dokud nedojde do určitého bodu, kdy se zase začne snižovat. Po pár letech… Ekonomika). Jendo, dvě. A průměrný počet dětí na ženu je myslím 1,5. Lidé se (průměrně!) usazují až ve vyšším věku. Rozhodně mladé ženy nemají tři až čtyři dětí… ani později.
Máme i víc seniorů než děti. Průměrný věk, kdy má žena první dítě je asi 29 a zvyšuje se.
Nejpřirozenější a nejzdravější je mít dítě kolem dvacítky, ale většina má první (a velmi často jediné) dítě až o cca deset let později.
Tvoje údaje, když zahrneme celý svět jsou nejbližší pro Afriku (a pak pro jiné chudé a přelidněné země). Na jednu ženu připadá i víc jak 5 děti (ve kterém si státě je průměr dokonce sedm) a průměrný věk, kdy má matka první dítě je pod dvacet let… Proto taky mají chudobu, hladomor, nezaměstnanost a vůbec nejhorší ekonomiky na světě.

Upravil/a: Speed77

průměr činí 3,2 a číslo se snižuje takže jsou i tyto „ženy“ vzdělanější.

Protože přemýšlení víc bolí?

Především je třeba zmínit sílu mateřského pudu a přání založit rodinu. Vzdělávat se lze prakticky celoživotně, kdežto schopnost rodit zdravé děti má věkovou hranici. Kromě toho u některých etnik je zisk materiálních hodnot podstatnlě silnější, než touha po vzdělání.