Vzpomenete si ještě jak zněl citát na vaší maturitní ztužce?

„Pusťte nás, jenom procházíme.“ 2005
Doplňuji:
Brůdr měl „Udělám tě rukou i pusou, maturito.“ 2006

Upravil/a: Lucijej

Stužkovák máme zítra a vůbec se na něj netěším, protože ti naši kre*éni se nedokážou na ničem dohodnout a pak jsou stejně všichni nespokojení. Dohodli se na „Hrdinové odcházejí“ či co – asi si chtěj připadat jako nějaký hvězdy. Jaký barvy to taky nevím, to se nechám zejtra překvapit, ale už teď vím, že na batohu se s ní chlubit rozhodně nebudu…

Stálo tam: Per aspera ad astra – Přes překážky k cíli (doslova: ke hvězdám). Nic moc, takové dost klišé, ale byly jsme ve třídě samé dívky a domluvit se bylo naprosto nemožné. Tohle nakonec vymyslela třídní, která to prý měla na stužce kdysi také – a byl klid. Je pravda, že to bylo ještě to nejlepší, padaly tam mnohem větši perly…:-)

na naší stuze bylo Zavírám knihu- otvírám život.

Maturoval jsem 1972 a bohužel, stužky jsme neměli. Tenkrát to nějak nevyšlo.

Co sme tam nakonec měli už fakt nevím, ale pamatuju si že za mnou přišel jeden spolužák (jméno už neznám) byl to strašná vlezdoprdel, na každý hodině se hlásil a dělal úkoly navíc, učil se dopředu, dělal si poznámky do sešitu a dokonce prej i četl věci z učebnice!!!! a že prej potřebuje pomoct, že za dvě hodiny má dodat ten slogan lidem co to budou vyrábět a že nikoho ze třídy nic nenapadlo, tak jestli něco nevymyslím (já byl zrovna ten den náhodou ve škole) . Tak sem se na něj dlouze podíval, zamyslel sem se, pak sem se podíval na ty vostatní trotly, a povídám mu, tak tam dejte „Skrze profesorský řitě, prolezem až k maturitě…“

Moc se jim to líbilo, ale ty blbci to donesli někam do kabinetu, jestli jim to učitelka schválí, no a samozřejmě že neschválila, takže tam dali nakonec nějakou tuctovou kravinu, kterou si ani nepamatuju. Navíc se ta stužka už na maturiťáku kamsi ztratila, takže sem ji ani nedones domu…nebo mi ji možná někdo poblil, já už fakt nevim, nebyl sem tenkrát zrovna v nějakým extra lucidním stavu.