vzdělanost

Vzdělanost vyjadřuje kvalitu a míru vzdělání společnosti.

Pojem vzdělanosti nádherně vystihuje věta Karla Čapka: „Vzdělání je to, co nám zůstane, když zapomeneme všechno, co jsme se naučili ve škole.“

Tedy vzdělanost je soubor toho co člověk ví a používá a přitom to propojil se zkušeností a přirozeným dobrým úsudkem.

Vzdělanost
V minulosti měli právo se vzdělávat jen kněží a někteří vysoce postavení muži. Aby uměla žena číst a psát, to bylo
nemyslitelné, natož pak chudí lidé. Gramotnost byla výsadou bohatých. Toto právo změnila až Marie Terezie, která zavedla povinnou školní docházku. Díky ní se chudé děti
mohly naučit číst a psát. Například Božena Němcová byla sice dobrá žačka, ale měla trojku z mravů. Musela totiž pomáhat na statku a nemohla chodit do školy každý den.

Dnes v 21. století žijeme v moderní době, kde už stará česká povolání zanikají. Třeba najít vyučeného ševce je jako najít jehlu v kupce sena. Ve světě moderních technologií se spíše učí teorie, ale nabiflovat se něco, čemu nerozumím a jen to odrmolit, je na nic. Nejdůležitější je umět použít, co jsme se naučili.

Dnes je vzdělání spíše už nutnost. Lidé se snaží být co nejvíce kvalifikovaní, aby si rozšířili své obzory a možnost výběru, co budou dělat. Studovat se dá ledacos, od jazyků, filozofii, práva až po herectví.

Nechat rozhodovat o dalším studiu rodiče je jen ztráta času, pokud to nechceme opravdu sami. K čemu to je? A uskutečńovat rodičům jejich dávné sny hraničí s naivitou. Vybrat si zaměření je jak namíchat správný lektvar – talent, sen, štěstí