Avatar uživatele
JájsemRaibek

Vysvětlí mi někdo, jak je to s atmosferickým tlakem na planetě?

Právě jsem si přečetl, jak nehostinná je planeta Venuše. Nezdá se mi však věta, kterou popisují v článku:
„Pokud byste tedy nějakou náhodou přistáli na Venuši a vystoupili na její povrch, čekal by vás opravdu rychlý konec. Ve chvíli kdy byste otevřeli dveře od svého plavidla a udělali první krok, by vás rozmačkala síla zhruba 80 tun, kterou by na vás působila okolní atosféra a současně byste byli spáleni na uhel.“
Otevřu dveře plavidla. Jak je však mohu otevřít, pokud je venku takový tlak? Jak by takový tlak vydrželo ono plavidlo?

Upravil/a: annas

Zajímavá 3Pro koho je otázka zajímavá? annas, johana 56, gecco před 2759 dny Sledovat Nahlásit



Nejlepší odpověď
Avatar uživatele
gecco

Třeba batyskaf prokazatelně vydržel tlak cca 1200 atm…
😉
Je to jen otázka konstrukce…
😉

0 Nominace Nahlásit

Další odpovědi
Avatar uživatele
Klaproth

Plavidlo to vydrží. Pokud se budou dveře otvírat dovnitř, půjdou otevřít velmi lehce.

0 Nominace Nahlásit


Avatar uživatele
Kepler

Přistát s pilotovanou lodí na povrchu Venuše je zatím mimo technické možnosti. Ruské sondy, které tam přistály, fungovaly většinou jen jednu hodinu – tlak 90 atm., teplota 460 st. C. Dveře plavidla by bylo možno otevřít až po vyrovnání tlaku v přechodové komoře s okolní atmosférou – a nastal by konec. Problémem není ani tak tlak, jako spíš ty teploty.
http://planety­.astro.cz/venu­se/1913-venuse

Upravil/a: Kepler

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
mosoj

Článek psala osoba, které jsou fyzikální jednotky zcela neznámé.

Na povrchu Venuše je tlak cca 80 x vyšší než na povrchu Země. Tedy 80 kg na cm čtvereční. Jaký tlak by působil na člověka nevím, neznám velikost povrchu člověka a mořit se s tím nebudu. Nicméně je to tlak který působí na těleso v hloubce cca 800 m pod hladinou vody. Což není zase tak nepřekonatelná překážka. Horší je ta teplota 400–500 oC !!!!

Co se týká batyskafu, tak upozorňuji, že uvedeným tlakem na dně Mariánského příkopu je namáhána pouze kabina, která je z tohoto důvodu kulovitého tvaru.
Samotný plovák batyskafu je podélného tvaru a je naplněn do posledního místečka kapalinou o hustotě menší než voda ( je to důležité pro možnost vynoření se!!). Z tohoto důvodu se tlak působící na jeho vnější stěny vyruší a plovák není ani v této hloubce tlakově namáhán !!!!! To je ten fígl batyskafu.

Upravil/a: mosoj

0 Nominace Nahlásit


Diskuze k otázce
Avatar uživatele
gecco

Mosoji, jistě… Ta hypotetická loď na Venuši také nemusí být celá přetlaková, stačí tak řešit modul posádky…
😉

před 2759 dny Odpovědět Nahlásit
Avatar uživatele
Kepler

mosoj: kdyby v plováku batyskafu byla kapalina o stejné hustotě jako mořská voda, nefungoval by jako plovák. Byl tam podstatně lehčí benzín.

před 2759 dny Odpovědět Nahlásit
Avatar uživatele
mosoj

Keplere, už jsem si zvykl. Nevím čím plní plovák batyskafu, ale jednoznačně píši kapalinou lehčí než voda.

před 2759 dny Odpovědět Nahlásit
Avatar uživatele
Kepler

Ano, ale až po upozornění. Znovu ses potvrdil jako nevzdělanec a blb, sorry. O výzkumech pana Piccarda vím už od svých 15ti let.

před 2759 dny Odpovědět Nahlásit
Nový příspěvek