Právě jsem si přečetl, jak nehostinná je planeta Venuše. Nezdá se mi
však věta, kterou popisují v článku:
„Pokud byste tedy nějakou náhodou přistáli na Venuši a vystoupili na
její povrch, čekal by vás opravdu rychlý konec. Ve chvíli kdy byste
otevřeli dveře od svého plavidla a udělali první krok, by vás rozmačkala
síla zhruba 80 tun, kterou by na vás působila okolní atosféra a současně
byste byli spáleni na uhel.“
Otevřu dveře plavidla. Jak je však mohu otevřít, pokud je venku takový
tlak? Jak by takový tlak vydrželo ono plavidlo?
Zajímavá 3Pro koho je otázka zajímavá? annas, johana 56, gecco před 2759 dny |
Sledovat
Nahlásit
|
Třeba batyskaf prokazatelně vydržel tlak cca 1200 atm…
😉
Je to jen otázka konstrukce…
😉
0 Nominace Nahlásit |
Plavidlo to vydrží. Pokud se budou dveře otvírat dovnitř, půjdou otevřít velmi lehce.
0 Nominace Nahlásit |
Přistát s pilotovanou lodí na povrchu Venuše je zatím mimo technické
možnosti. Ruské sondy, které tam přistály, fungovaly většinou jen jednu
hodinu – tlak 90 atm., teplota 460 st. C. Dveře plavidla by bylo možno
otevřít až po vyrovnání tlaku v přechodové komoře s okolní
atmosférou – a nastal by konec. Problémem není ani tak tlak, jako spíš
ty teploty.
http://planety.astro.cz/venuse/1913-venuse
Upravil/a: Kepler
4Kdo udělil odpovědi palec? Emefej, JájsemRaibek, Lamalam, Klaproth
před 2759 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Článek psala osoba, které jsou fyzikální jednotky zcela neznámé.
Na povrchu Venuše je tlak cca 80 x vyšší než na povrchu Země. Tedy 80 kg na cm čtvereční. Jaký tlak by působil na člověka nevím, neznám velikost povrchu člověka a mořit se s tím nebudu. Nicméně je to tlak který působí na těleso v hloubce cca 800 m pod hladinou vody. Což není zase tak nepřekonatelná překážka. Horší je ta teplota 400–500 oC !!!!
Co se týká batyskafu, tak upozorňuji, že uvedeným tlakem na dně
Mariánského příkopu je namáhána pouze kabina, která je z tohoto důvodu
kulovitého tvaru.
Samotný plovák batyskafu je podélného tvaru a je naplněn do posledního
místečka kapalinou o hustotě menší než voda ( je to důležité pro
možnost vynoření se!!). Z tohoto důvodu se tlak působící na jeho
vnější stěny vyruší a plovák není ani v této hloubce tlakově
namáhán !!!!! To je ten fígl batyskafu.
Upravil/a: mosoj
3Kdo udělil odpovědi palec? Dochy, JájsemRaibek, Rokio
před 2759 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Mosoji, jistě… Ta hypotetická loď na Venuši také nemusí být celá
přetlaková, stačí tak řešit modul posádky…
😉
mosoj: kdyby v plováku batyskafu byla kapalina o stejné hustotě jako mořská voda, nefungoval by jako plovák. Byl tam podstatně lehčí benzín.
Keplere, už jsem si zvykl. Nevím čím plní plovák batyskafu, ale jednoznačně píši kapalinou lehčí než voda.
Ano, ale až po upozornění. Znovu ses potvrdil jako nevzdělanec a blb, sorry. O výzkumech pana Piccarda vím už od svých 15ti let.
annas | 5283 | |
Kepler | 2867 | |
Drap | 2637 | |
quentos | 1803 | |
mosoj | 1594 | |
marci1 | 1356 | |
led | 1349 | |
aliendrone | 1172 | |
zjentek | 1066 | |
Kelt | 1006 |
Astronomie |
Fyzika |
Jazyky |
Matematika |
Sociální vědy |
Technické vědy |
Ostatní věda |