Proč jsou ve většině případů vesmírná tělesa kulatá?

Podle vědců je nepravděpodobné, že by existovala vesmírná tělesa třeba krychlového tvaru.
Za vším totiž stojí gravitace, která působí na všechna tělesa ve vesmíru. Při Velkém třesku došlo k nashromáždění obrovského množství částic a plynů, které rozmetaly do celého vesmíru miliardy těles. Při prvotním rozpínání vesmíru ale byla většina těchto těles žhavých a roztavených, už tehdy na ně ale působila z jejich středu gravitace.
Právě ta se postarala o to, že se planety a hvězdy zakulatily. Působí totiž na povrchu těles všude stejně a žhavý materiál tak vtáhla dovnitř, čímž tato tělesa zakulatila. Nutno dodat, že máloco je ve vesmíru dokonalá koule a i naše Země je spíše šišatá, tvar například krychle ale díky působení gravitace zkrátka mít nemůže.
Jediná možnost, jak by mohla planeta nebo asteroid změnit tvar, je srážkou. Pokud se srazí dva asteroidy ve vesmíru, mohou se z nich odštěpit kusy tak, že dostanou jiný tvar, než koule. Většinou jde ale stále o určitou podobu šišatého tvaru.
Zdroj: https://euroz­pravy.cz/veda-a-technika/veda/226947-proc-jsou-planety-a-hvezdy-kulate-ve-vesmiru-krychli-podle-vedcu-nikdy-nenajdete/
🙂

Protože gravitace působí rovnoměrně všemi směry a částice zaujímají polohu s co nejnižší potenciální energií. Čemuž odpovídá v prostoru tvar koule. :)

Protože ta tělesa většinou buď vznikla tuhnutím tekuté hmoty, anebo pořád jsou tekutá či plynná, a tedy je drží pohromadě gravitace a vytváří „rovnou hladinu“, tedy tvar, kdy povrch je na všech místech od středu zhruba stejně daleko. Jiný tvar mívají ta tělesa, který vznikla například odlomením od jiného tělesa nebo byla deformována srážkou. Menší kosmická tělesa – asteroidy či planetky – mívají tvary dost různé, až bizarní. Mnoho z nich je výsledkem rozpadu většího asteroidu. Třeba i oba měsíce planety Mars, Phobos a Deimos, mají dost nepravidelný tvar a jde nejspíše o odchycené asteroidy.

Pokud je těleso dostatečně velké, jiný tvar ani zaujmout nemůže. Koule je těleso s nejmenším povrchem při daném objemu. Ten tvar určuje gravitace. Může ale mít i tvar rotačního elipsoidu, pokud rychle rotuje okolo své osy. Z tohoto důvodu je např. Saturn mírně zploštělý vlivem odstředivých sil.

Upravil/a: Kepler

Protože ta větší tělesa formuje gravitace. Díky gavitaci je jakýkoliv jiný než právě kulatý tvar většího tělesa nestabilní a dříve či později se v ten kulatý zhroutí či přetransformuje. https://euroz­pravy.cz/veda-a-technika/veda/226947-proc-jsou-planety-a-hvezdy-kulate-ve-vesmiru-krychli-podle-vedcu-nikdy-nenajdete/ Nakonec i singularita je koule o poloměru nula 🙂

Upravil/a: anonym

Protože koule má nejmenší povrch.

Protože gravitační pole nutí všechno, co může, spadnout či stéci do polohy s nižší polohovou energií. To v lokálním měřítku konkrétního samostatně putujícího (tím myslím, že se nedotýká ničeho dalšího a další objekty, které by těleso ovlivňovali jsou od daného tělesa výrazně dále než jsou vlastní rozměry uvažovaných těles – tudíž je pro účely vzájemné interakce můžeme považovat za bodová) znamená, že jakákoli část hmoty vyčnívající nad úroveň okolí má díky vlastní gravitaci tělesa tendenci posunout se ve směru gravitační síly, tj k těžišti tělesa. Když to vztáhneme na veškerou hmotu: veškerá hmota tělesa se bude snažit dostat co nejblíže k těžišti. Nejlepší uspořádání, kdy se to té hmotě maximálně daří, je právě uspořádání do koule: Nad povrchem tělesa není žádná další hmota, která by mohla „chtít“ dostat se níže.

Čím je těleso hmotnější a menší, tím více snahy projeví při pokusech stát se kulatým. Čím je tekutější, tím lépe se mu daří těm snahám vyhovět.

Proti kulatosti pak působí:

1. snaha některých (pevných) látek nehýbat se
2. další síly, jako třeba odstředivá síla u rotujících těles
3. Nerovnoměrné vlastnosti hmoty (hustota)

a další

Marci: „Jediná možnost, jak by mohla planeta nebo asteroid změnit tvar, je srážkou.“ A co třeba sopečné erupce, tektonika apod?

Bobek: „Protože ta tělesa většinou buď vznikla tuhnutím tekuté hmoty, anebo pořád jsou tekutá či plynná“ ani pevná tělesa nemají neomezenou možnost být nekulatá. Čím jsou hmotnější, tím menší prohřešky proti kulatosti dokáže soudržnost/pevnost materiálu udržet.

„Protože koule má nejmenší povrch“ – tam já tedy příčinu nevidím. To je podle mně spíše důsledek toho všeho. Snaha o co nejmenší povrch se podle mně uplatní spíše u povrchového napětí kapalin. U plynu to nemá smysl, u pevné hmoty také moc ne.. Takový poletavý prach s tím zmenšením povrchu nic moc nenadělá… Řekl bych, že to má smysl uvažovat u rozměrů řádově v milimetrech. U rozměrů ve stovkách až statisících kilometrů moc ne.

Všechno důležité, je kulaté. To už říkal „Drchlík“ v Návštěvnících.

Jak (zde) již pěkně řekl pan Kepler: Koule je těleso s nejmenším povrchem při daném objemu. U vesmírných těles hraje samozřejmě velkou roli gravitace, ale příroda je tak nastavena celkově. Ze stejného důvodu jsou kulaté třeba i bubliny, kapky atd.