Vyslaná družice do vesmíru, kam?

Pokud vědci vyšlou do vesmíru nějakou sondu, kam ji vlastně vyšlou? Nyní píšou, že sonda Voyager 1 opustila sluneční soustavu. Pro lepší pochopení otázky si prosím představte kruh klasicky označený sever, jih, východ západ jehož středem je Slunce, směrem k jihu jsou planety. Jenže ty se točí kolem Slunce. Dobře, tak i sonda se bude otáčet (nebo letí přímo k jihu?) a směřuje k poslední planetě, načež následně opustí sluneční soustavu.
Kam tedy sonda letí?
Letí furt k jihu? Nebo letí ve spirále k jihu-tedy točí se okolo Slunce furt a přitom se od něj vzdaluje?
Co když je život směrem na východ a ona letí k jihu?
Nebo jak to teda je?
Děkuji.
Doplňuji:
Tak pro mosoje zvovu a lépe.
Pro pochopení otázky si představte kruh, jehož středem je Slunce.
Směrem dolu-tedy k jihu jsou planety. Voyager1 opouští sluneční soustavu tak, že po cestě zkoumá planety. Určitě nebude lítat-přeskakovat od jedné planety k druhé, jelikož ty planety nejsou v rovině.
Po cestě kdy letí, otáčí se i sonda voyager1 kolem Slunce a tedy opouští sluneční soustavu ve spirále nebo letí směrem k jihu-dolu?
Co když je život na východě, tedy vpravo? Nebo na severu-nahoře?
Dobře, nemusí letět k jihu-dolu, ale na východ-vpravo, co když je život na západě-tedy vlevo?
Otázka tedy zní: Letí přímo nebo se otáčí kolem Slunce a po spirále takto opouští sluneční soustavu?

Uzamčená otázka

ohodnoťte nejlepší odpověď symbolem palce

Upravil/a: JájsemRaibek

Odpovědět

Zajímavá 0 před 4267 dny

Sledovat Nahlásit

Diskuze: napište první příspěvek

Nejlepší odpověď

fcoop

Cesta Voyagerů nebyla plánována k nějaké určité hvězdě, ale za 40 000 let by měl Voyager 1 proletět kolem Gliese 445 v souhvězdí Žirafy ve vzdálenosti 1,6 světelného roku. Voyager 2 má letět dokonce 296 000 let, než se přiblíží na méně než pět světelných let k hvězdě Sirius. (Net)

2 před 4267 dny

0 Nominace Nahlásit

Další odpovědi

mosoj

On je ve vesmíru nějaký jih, sever, západ a východ ???????? Co tam zapadá a vychází ?
Kam letí se zeptej v NASA a orientace ve vesmíru je vždy podle nějaké hvězdy a souřadnicového systému.
Doplňuji:
http://technet.idnes.cz/vyroci-startu-voyager-1-0vh-/tec_vesmir.aspx?c=A120904_154340_tec_vesmir_mla

To co pohani sondy je prosta setrvacnost. od planety k planete putovali gravitacnim odrazem. Vsichni vite co je gravitace, ale miri-li teleso k planete vhodnou rychlosti a hlavne pod vohodnym uhlem, muze to mit efekt presne opacny a sonda se doslova odrazi. voyager mel dokonale spocitanou drahu (musela to byt poradna fuska) a ve vsech pripadech se odraz zdaril u obou sond, posledni odraz nastal u Neptunu a tento odraz pohani sondu vesmirem dal. Za meziplanetarnim systemem je odpor nizsi.

Upravil/a: mosoj

1 před 4267 dny

0 Nominace Nahlásit

anonym

medziplanetárne sondy sú vysielané v rovine, tzv ekliptike (zhruba vedená rovníkom Slnka), v ktorej ± obiehajú planéty.
tieto sondy neletia po priamke (a nie rovine), ale po gravitačnej krivke, aby sa ušporilo čo najviac paliva. Preto napr. sonda k merkúru napred letí okolo venuše, kde naberie rýchlosť, opäť sa v vráti k Zemi, kde zasa naberie rýchlosť a letí k merkúru (tzv. planetárny prak).

Sú i sondy vysielané mimo ekliptiku, tieto sondy najčastejšie skúmajú slnko.
Kozmická mechanika (časť dynamiky zaoberajúca sa pohybom v medziplanetárnom a medzihviezdnom priestore) je pomerne náročná na výpočty (tzv. problém troch telies).

Dráha sondy Voyager1 v slnečnej sústave je dostupná na stránkach NASA a je vskutku podobná špirále. Ale musíte si uvedomiť, že po opustení slnečnej sústavy nie je vystavená gravitácii (je, ale veľmi málo) planét a v podstate je jej dráha priamočiara (gravitácia na ňu pôsobí minimálne, slnečný vietor tiež a vlastné zdroje pohybu (motor) už nemá, letí teda iba zotrvačnosťou.

Toto je fakt ale iba stručné vysvetlenie.

1 před 4267 dny

0 Nominace Nahlásit