Víra v boha

Do kostela můžeš začít chodit tehdy, když ti vyhovuje čas. Bibli s sebou nenosíš, ale modlitební knížky, v nichž jsou písně, které se při bohoslužbě zpívají.
V každém kostele může být mše sloužená mše v jinou dobu.
Pro zajímavost se podívej na rozvrh bohoslužeb v jedné farnosti.
http://farnost-vpavlovice.web­node.cz/bohos­luzby/velke-pavlovice/
Doplňuji:
…mše sloužená v jinou dobu.

Upravil/a: annas

Víra s sebou nenese nutně povinnost chodit do kostela.Pokud máš ten pocit,že potřebuješ k vyjádření nebo podpoře své víry přítomnost jiných věřících,rituály s bohoslužbami spojené a uzavřený prostor, bude jistě pro tvůj lepší pocit vhodné abys napřed navštívila kostel mimo mši a trochu se s tím prostorem sblížila.Snad by bylo dobré požádat někoho,kdo se vyzná aby tě doprovázel a vysvětlil ti co a jak.Připomínám,že neexistuje pouze římsko-katolická církev,ale máš na vybranou z několika jiných možností,které ti mohou vyhovovat,být ti sympatičtější a bližší.Pouze Pán je (prý) jen jeden ať už jej věřící nazývají jakkoliv…:D

Nemusíš s sebou nic nosit. Stačí prostě jen přijít a pozorovat. Pokud nevíš co a jak, můžeš (a nemusíš) napodobovat ostatní. Nemusíš ani zpívat, ani odříkávat motlidby pokud nechceš. Nikdo nekontroluje zda-li si příchozí náhodou nese zpěvník či ne a není se třeba se bát, že tě někdo vytahá za uši, když budeš jen mlčky přihlížet. Je zkrátka normální přijít jen tak a mlčky pozorovat. Na farách bývají setkání lidí, kteří chodí do kostela. Když se zajdeš zeptat, určitě tě přátelsky přijmou a nemusíš se bát říci, že se o to teprve začínáš zajímat a ještě nevíš co to obnáší. Rozpis mší bývá vyvěšen u vchodu do kostela.

Annas poskytla úplnou informaci, jen maličké doplnění. V některých kostelích mají moditební knížky přímo v lavicích, takže neni třeba nosit ani tu.

Můj názor je,že v prvé řadě musíš věřit v Boha. Pak už si cestu k němu najdeš sama.

Dokonce ti ani nikdo nebude odpírat Svaté přijímání i když je určené jen pro pokřtěné. Já se to dozvěděla až po patnácti letech, kdy jsem chodila nadšeně kdekoliv to šlo. Když jsem uvažovala o křtu a dozvěděla se všechna ta pravidla, došla jsem k názoru že na podobě své víry nechci nic měnit a zůstala nepokřtěná. Jediné co jsem změnila že už nechodím k přijímání. Vlastně mě opustilo i to nadšení chodit do kostela a mám pocit že křesťanům nerozumím. Měla jsem štěstí že jsem si čtení bible zamilovala v 15ti a že mě tehdy nikdo neovlivňoval.
Přeji ti, abys co nejdéle potkávala jen pozitivní zkušenosti ve světě víry i lidských hodnot, když potkáš ty správné lidi nemá to chybu.

Vem si „noťas“ a nějaké wifi připojení a budeš mít vše potřebné a nenadřeš se tolik s Biblí.
Jdi s dobou.

Kostel není sraz skautů, můžete tam přece chodit když vy máte tu potřebu. Otevírací doby a mše jsou vypsané u každého kostela…