V televizi vysupoval docela známý odborník co tvrdil, že ztráty na životech dík nevzdělanosti budou ještě vyšší. Pravda?

Tuto hypotézu je zatím těžké potvrdit nebo vyvrátit, protože se projeví až po desítkách let.
Jisté jsou ovšem ztráty na životech z důvodu omezování léčby jiných nemocí a sebevraždy lidí, kteří přišli o obživu.

Nevím, kterého odborníka máte na mysli, ale nesouhlasím s tím. Na základní a střední škole jsem se nenaučil zhola nic (ačkoliv jsem byl jedničkář a “všechno jsem uměl”). Dodnes netuším, k čemu byly všechny ty vzorečky a náhodné informace ze zeměpisu. Lepší je si přečíst nějakou komplexní knihu o jedné oblasti, než si memorovat v jakém městě je který podnik, aby to za pár let nebyla ani pravda. Angličtinu a oblasti, které jsem později potřeboval do života, jsem se naučil sám, v čase po škole. Naopak si myslím – studenti mají jedinečnou příležitost se vzdělávat, když nemusejí ztrácet čas cestou do školy a pobytem v ní. Elon Musk prý v mládí četl tři knihy denně, tak ať se žáci předvedou. Slepě věřit tomu, že je škola něčemu naučí, je do nebe volající naivita.

Je známo, že školství posledních 25 let za (konstatoval jeden z ministrů školství)
moc nestojí a touha po vědění, jak tvrdí kantoři je pramalá (týká se 2. stupně ZŠ a SŠ).
To, že národ se skládá z mnoha pohodlných ignorantů, neznalých lidí a hlupáků
vnímám zejména posledních 10 let. To, že absolventi, např. automechanici nic neumí,
kuchař neumí vařit (v učebnicích polotovary a umělé pochutiny) atp. se projevuje
již dávno. Máme tady řadu 20 – 40 letých rodičů, kteří se spoléhají na informace
z internetu (proč to znát), děti nekontrolují, k učení a umění se učit nevedou.
Chybou školství „neosnov“ je to, že žák musí umět „zbytečné“. Výsledkem je, že
umí všechno a nic. :)
Domnívám se, že ten ztracený rok u ZŠ zase tak moc další škody nenapáchá.
Tam, kde je třeba praxe (učňovské obory), je škody mnoho, u těch jedinců, klteří mají zájem něco i umět. Odborníků je dlouhodobě nedostatek i bez té pauzy.

… to je teorie …
… když se podíváš, co naše školství produkovalo před pandemií, zjistíš, že to bude možná naopak …

Neslyšel jsem takovou teorii, ale jsem si jist, že je mylná. Naopak už je víc, jak sto let prokázáno, že školní vzdělání nemá vliv na charakter člověka ani délku života. Jsou teorie, že častá četba, učení v pozdním věku a trénování mozku může život prodlužovat (nic z toho není totéž jako vzdělání) a to není žádná nová teorie. Ale to hlavní je stejně zdravý životní styl.

Už koncem 19. století bylo ve Francii vyvráceno, že vzdělaní lidé nemohou být kriminálnící. V devatenáctem století bylo ve Francii nejvíc kriminálníků právě z řad studentů, lidí čerstvě absolvovaných a těch, kteří měli vysoké vzdělání. Úředničina, ekonomika, ale i právo a podobné, všichni se hrnuli do státní správy a na podobná místa, která byla přeplněná, na řemesla a podobné nikdo nechtěl a ti, kteří neměli práci se často uchylovali ke kriminalitě. Z několika důvodů, nejen z toho, že nemohli najít práci a to navzdory tomu, že měli vysoké vzdělání a kvlifikaci v oboru. Naráželo se taky na nekvalitu školství, která je ale stejná jako v té době a to i u nás. Ne moc kvalitní vzdělání a užitěčných informací moc neposkytuje, člověka po žádné stránce neobohacuje, memorování není vzdělání. Jakékoli vzdělání nemělo vliv na charakter člověka, mravy, jeho mluvu a vůbec ne na život nebo jeho délku.
S délkou života je to totiž úplně stejné, vzdělání na něj nemá vůbec žádný vliv.