Měla kamna také katalyzátor neb to čoudilo jak Avie byla to vymoženost socialistických států neb ta vymoženost byla provozována i u zápaďáků.
Zajímavá 1Pro koho je otázka zajímavá? Savier před 17 dny |
Sledovat
Nahlásit
|
Používal jsem je kolem roku 1970. Používají se po celém světě na mnoha místech se používají dodnes. Katalyzátor žádný nebyl. Nijak zvláště to nečadilo. Z komínu jsi viděl kouř pouze při zatopení. Nepamatuji jak to vycházelo cenověm ale bylo to tenkrát pro mne výhodné z jiných důvodů. Nafta stála 0,80 – 0,90 haléřů za litr
0 Nominace Nahlásit |
0 Nominace Nahlásit |
Nevím, kdy to bylo jak levné.
Katalyzítor ani filtr zpravidla netřeba, protože při normálním hoření je
možné nastavit takový režim spalování, že to nečadí. U motoru část
palivové směsi zůstává v blízkosti stěn válce, kde je chlazena a
nízká teplota nedovoluje kvalitní spálení. To u hořáku v kamnech
odpadá.
0
před 16 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Gringos přestávali kamna na dyzl používat, ve větším, už v 60. letech, poněvadž elektrisace byla na takové úrovni, že se tržní cena elektřiny permanentně snižovala, a arciť byl dyzl laciný, přestávalo se vyplácet jím topit. Ona kamna na dyzl občas bouchla, zapálený dyzl potřísnil obsluhu, a ta vzplála, nebyl to zrovna žádný met, topit dyzlem.
U nás Strana plánovala, že všeho bude více, ovšem s elektrisací to bylo podobné, jako v Zemi jitřní svěžesti: velký socialistický národ se může pochlubit 95% elektrisací populace, což je na rozvojovou zemi opravdu, ale opravdu, úctyhodné číslo! Ano, 95% populace Země jitřní svěžesti má v baráku elektrické vedení. Vedení soudruzi mají: Strana postavila. Ovšem mimo Pyongyang Strana pouští proud tak 1× za týden, někdy i 2×, a pak na Den zářící zvězdy, a na Den slunce. 😅
Protože jsme neměli elektrisaci na takové úrovni, aby utáhla elektrický topení, kamna na dyzl, stejně jako jiná lokální topidla, u nás přežila o cosi déle, a v hojnější míře, než na „západě“.