V kolika letech jste poprvé šáhli po cigáru?

Odpoveď byla označena jako užitečná

Nikdy. Jsem zapřísáhlý nekuřák.

V jedenácti. Občas jsem čórnul dědovi partyzánku a s klukama jsme tajně hulili. Aby nám nesmrdělo z pusy, zajídali jsme to jabkama.

No, moc si to už nepamatuji. (nebylo to bohviečo, aby to stálo za zapamatování) ;)

Myslím, že někdy ve 2. nebo 3. třídě s Ríšou a Martinem jsme dotáhli do sběru akumulátor a za utržené peníze (asi 50Kčs!) jsme mimo sladkostí a hovadin koupili i Startky. (byly nejlacinější) Z ožužlaných konců jsme měli tabáku plné požeráky, ale to vůbec nevadilo, byli jsme děsný frajeři!/ ;) :D :D

Bohuzel ve 14.

Přibližně kolem 19. roku.
Ale naštěstí mě závislost zcela a velkým obloukem minula.
Bylo to vždy jen ojediněle. Prostě mi kouření cigaret a podobných vymožeností nic neříká.

Sedm… Vidím to jak dnes… Bohužel jsem se z toho nepoblil. Ani nikdy potom…

Já se ségrou dostala od tety v 8letech na prázdninách 1 cígo
napůl za barákem a bylo nám dóst blbě, prej aby jsme věděly,
jak to chutná. A taky, aby nás babička nenačapala. Pak jsme
si mnuly v rukách trávu to na ten puch..i jsme ji žvejkaly :)
Pak jsem si poprvý koupila taky Startky za 4 kačky až v 18.
Kouřím doteď víc jak 35 roků fujtajxl hnusnej zlozvyk BLÉÉ..
Teď mám Iqosku, ale už nešlukuju 😁

Upravil/a: briketka10

Cigaretu jsem nikdy nezkoušel a ani nehodlám. Příležitostně si dám doutník, ten jsem měl poprvě ve dvaceti.

Asi v pěti. Jmenovalo se to Marica. A taky naposledy.

První cigareta cca v 11 letech – hulili jsme celá parta na sídlišti v takové podzemní šachtě pro rozvod horké vody do topení.
Alkohol asi v 7 letech – domácí vaječný koňak, pořád jsem si chodil nalívat, až mi to máma zakázala.
První tráva v 19 letech – to bylo ještě za komunistů, byla to vzácnost, né jak dnes kdy to na každém rožku hulí kdejaký debil.
První sexuální pokusy pak mezi 17 – 19 lety. Ještě jsem na něco zapomněl?

Ve 13, na školním výletě. Usoudil jsem, že mi to nic nedalo a že nevím, proč to ti lidé dělají, a už jsem to nikdy nezkoušel.

Upravil/a: quentos

To bola história. V mojom prvom živote tabak ešte u nás nebol. ale aby bol aj aliendrone spokojný, opíšem tento zážitok z poslednej reinkarnácie.

Kedysi začiatkom druhej polovici minulého storočia bolo všeľudové fajčivo Partizánky. Na sídliskách sme sa spolčovali do bánd a nedajbože na naše územie prišli bandy z iného sídliska, alebo naopak, my k nim. Vtedy začali bitky. Raz po jednej takejto bitke na území cigánskej kolónie (susedili s nami) na uzavretie mieru vajda bandy vytiahol cigarety Partizánky a vyfajčili sme „fajku mieru“. Teda my najmladší sme sa len pokúšali, ale dusilo nás a škriabalo až kdesi až… No hrdinne sme to ťahali a dusili sa až po popálenie prstov. No, ako sa to skončilo? My neskúsení sme nevedeli, že ten dym z nás bude cítiť ešte celú večnosť. Takže rodičia nám na to veľmi rýchlo prišli a s cigaretami sme mali na dlhú dobu pokoj. Aspoň sme si udržali zdravie.

Upravil/a: led

Nikdy.