Abyste se dověděl, proč tomu tak je, musel byste se vrátit někdy do dob dávných, když vznikala pojmenování a začalo se dolovat uhlí.

Jak to vidí etymologové J. Rejzek a V. Machek ve svých etymologických slovnících.

1." horník, hornický, hornictví. Od :hora ve významu ‘důl’ (podle významu něm. Berg). J. Rejzek uvádí srovnání s výrazy permoník a Kutná Hora

permoník = ‘důlní skřítek’. Zdrobnělina od permon z něm. Bergmann, vlastně důlní muž’, z Berg ‘hora, důl’ a Mann muž’.

Kutná Hora – může se jednat o německé kutten – dolovati, kopati, kutati; či se odvozovat z německého Kutte – kápě, kutna, či českého kutati"

„Hora pak neznamená horu v dnešním slova smyslu, ale spíše stav hornický, neb dříve mělo toto slovo význam, kterým se označoval důl.“

2. Výraz důl = znamenal v dnešním významu údolí, dole, dolina. Až později se objevilo sloveso dolovati – důlní = hornický

3. " havíř, havířský. Dříve i havéř. Ze staršího něm. hawer (dnes Hauer, srov. :haur) od hauen (střhn. houwen) ‘sekat,dobývat (uhlí)’, jež je příbuzné s kovat".

Rozdílné pojmenování podle způsobu dolování – uvádí se vztah k jámě s haldou, která zbyla po dolování. Dnes zůstal nářeční výraz havírna.

Dnes havíř synonymum pro horníka, nověji pro baníka
–
Takže výraz dolník místo horník – nesmysl – nejen z hlediska významového, ale i tvarového. Musel by to být důlník.

Ni, bo na šachtě faraju havíři.

Správné rozdělení je horňáci – dolňáci.

Protože horníci dolují uhlí a černé uhlí je druh usazené horniny. Odtud horníci. 🙂

Myslím, že původní „doly“ nebyly hlubinné jámy, ale vlastně štoly (chodba do nitra země) které se daly kopat pouze v šikmých svazích – odtud hory, horníci.