V biblii sa skutocne písalo oslovenie súdruh. Prečo to z biblii odstránili? Kde by som ju zohnal?

Odpoveď byla označena jako užitečná

Zřejmě bude těžké najít. Záleží na stáří překladů. Totiž slovo soudruh dostalo nový význam.

Slovo soudruh, soudružec se objevilo v češtině ve středověku., jak uvádí Rejzek v Etymologickém sloívníku.

1. druh‘společník, přítel’, družka, družička, družba, družina, družice, družstvo, družstevní, družný, družit se, sdružení, přidružit se, podruh, soudruh. Všesl. – stp., r. drug, s./ch. drûg, stsl. drugъ. Psl. *drugъ přesně odpovídá lit. draũgas, dále je příbuzné gót. ga-draúhts ‘spolubojovník’, driugan ‘táhnout do války’, stisl. draugr ‘muž’, drōtt ‘družina’ a asi i ir. drong ‘vojenská družina’. Ie. *dhrougho- tedy asi znamenalo ‘člen (vojenské) družiny’, snad od *dher- ‘pevně drž .
–
2. Význam slova se posunul.
http://www.ha­lonoviny.cz/ar­ticles/view/217841

Slovo soudruh se zdrobnělinou soudružec je doloženo již ve starší češtině ve významu »člověk názorově blízký, přítel« a až do doby, kdy se ho začalo užívat v české sociální demokracii ve druhé polovině 19. století jako náhrada německého Genosse v oslovení členů této strany navzájem, nebylo nijak svázáno se členstvím v kterékoliv sdružení.

Připomeneme, že Eliška Krásnohorská v libretu Smetanovy opery Čertova stěna vložila do úst Jarkovi, jednomu z hrdinů příběhu, slova »Michálek, soudruh můj« ve významu »spřízněnec, přítel«; teprve nacistická cenzura tu nařídila změnu věty nahrazením slova soudruh slovem přítel. Během 19. století se zavádělo ve spolcích, politických stranách a jiných uskupeních oslovení členů jednotným označením, velmi často »příteli«, »bratře« i »soudruhu«, nacisté zavedli pro své stoupence oslovení »soukmenovče« apod.

Tento zvyk pokračoval i po 2. světové válce, avšak sociální demokracie po svém obnovení počátkem devadesátých let 20. století od oslovení soudruh odstoupila (neprávem).

V době po roce 1948 se zavedlo oslovení soudruhu, soudružko místo pane, paní/slečno jako úřední i tam, kde oslovený nebyl názorovým stoupencem oslovujícího, začalo se říkat soudruhu řediteli, soudruhu generále apod., čímž vznikl zkreslený dojem o účelovosti tohoto oslovení a objevila se sklon považovat oslovení soudruhu, soudružko za »komunistický výmysl«. Je škoda, že ti, kteří usilovali o návrat k poměrům před rokem 1948, zapomněli na skutečnou podstatu slova již staročeského a že přídavné jméno soudružný ve významu »přátelský, usilující o totéž« a sloveso soudružit »být názorově stejný se mnou« zaniklo. "

Takže zřejmě kvůli tomu bylo slovo soudruh v pozdějších překladech odstraněné.

Myslím si, že byste se v tomo případě spíš měl obrátit na slovenský jazykový ústav (Matice slovenská Martin) nebo na pobočku ČSAV v Brně, kde se zabývají etymologii , nebo na národní knihovny – mají víc informací.
–
Odkazy n slovo soudruh (towarzysz – společník) najdete v polském zdroji. – řecký originál.

http://biblia­.oblubienica.e­u/wystepowani­e/polish/id/to­warzysz
https://transla­te.googleuser­content.com/tran­slate_c?depth=1&hl=cs&p­rev=search&rur­l=translate.go­ogle.cz&sl=pl&sp­=nmt4&u=http://bi­blia.oblubieni­ca.eu/wystepo­wanie/polish/id/to­warzysz&usg=AL­kJrhgtJKB2PNIZ1Za­ATVZSUQfCbElfTw

Upravil/a: annas