Pokud vyplývá z kontextu, že jde jen o vás ženy, tak patří y.
Ten, kdo obdržel mail, ví, že píšete za ženy? Jaký byl podpis – vyplynulo z něho, že jste ženy? Nebo nikoliv.?

Neznám všechny okolnosti, takže se nedá jednoznačně odpovědět.

Proto je třeba vyjadřovat se opravdu jednoznačně, aby bylo jasné, že píšete jen za ženy.
--

Jestliže to není poznat, o koho jde, takže samozřejmě měkké i. Rovněž když příjemce nepozná či neví, o koho jde.
–
Stejně tak když budou žít např. matka s dcerou a pošlou přání, tak se podepíší Novákovy nebo Novákovi?

Z toho se dá poznat, o koho jde, myslím podle pravopisu, když vím , kdo mně píše. Nevím-li, že jde o 2 ženy, tak si můžu myslet, že jde o chybu.

Upravil/a: annas

V tomto případě, kdy není zřejmé, že píšou pouze ženy, bych napsal měkké i.

Upravil/a: Emefej

Já bych napsal tvrdý, když jste tam jen ženský a píšeš to za ženský a né jen tak obecně, ale jestli je to češtinářsky správně, to musí zodpovědět zodpovědná osoba (1 tu je) 🙂 každopádně pokud bych napsal tvrdý, tak i ten příjemce té zprávy by z toho mohl vyvodit, že to píšeš za ženy, takže mi to přijde vcelku logický.

Nebo prostě napiš „já a mé kolegyně jsme napsaly“ nebo „my ženy jsme napsaly“, kdyby tam byl mezi váma 1 chlap, tak bych tam napsal „i“, ale takhle mi to přijde správnější.

Já teda nevím, ale když někdo napíše třeba: „Já a Vlasta jsme šly na manikúru.“, tak i když tam není jasně řečeno že Vlasta je žena, tak pokud Vlasta žena skutečně je, tak bych tam napsal prostě tvrdý Y, aby i příjemce měl jasno o tom, že Vlasta je žena. Přijde mi strašně nepřirozený (byť si to pomatuju ze základky, že „když není v předchozím textu jasně řečeno jakého jsou osoby pohlaví..“), aby tam ta ženská napsala měkké I, byť by věděla že se jedná o dvě ženy. To mně přijde trošku přitažený za vlasy, a co kdyby nešly na manikúru, ale třeba na gynekologii, tam přece nenapíšu měkké I jenom proto že předem nebylo v předchozích větách jasně řečeno, že Vlasta je žena.

Samozřejmě že na gynekologii může jít taky muž, ale když JÁ VÍM že je to žena, tam tam přece nenapíše měkké I, čímž by naznačovala že je to muž, i když to že je to žena předtím nikde blíže nespecifikovala. Tady přece musí nastoupit nějaká ta logika 🙂 A vemte si příklad, kdy ta osoba třeba bude psát blog, a v této první příhodě tam napíše měkké I, protože podle pravidel když není dříve uvedeno pohlaví („já a Vlasta“) se tam má napsat měkké, a pak napíše další článek třeba o pár týdnů později, ve kterém už bude jasně uvedeno že je to žena. Takže to pak jako v prvním článku bude napsáno měkké I a v druhém už tvrdé Y a bude to jako oboje správně? To přece nedává smysl.

Upravil/a: bolak

Ty ženy, děti napsaly, ti muži napsali, ti muži a ženy napsali.

Pokud z předchozího textu nevyplývá, že se jedná jen o ženy, tak měkké -i-. 🙂

Domnívám se, že pokud ty víš, že je nevyjádřený podmět čistě ženského rodu, je „Y“ Ok. Adresátovi tímto tu informaci předáš. Co kdybys hned v další větě napsala, že jste tam samé ženské? Nebo co když to napíšeš v dalším dopise? Pak by se najednou zjistilo, žes udělala hrubku 😉

Pokud píšeš dopis v množném čísle, je důležité za koho a čím jménem je psán. Jestli za celou společnost či oddělení, tak měkké i, pokud jen za vaše osazenstvo kanceláře v osobní rovině a je-li třeba zdůrazňovat ženství, tak tvrdé 😉

dopis pro vedení:

• oznámily (rovina osobní) jsme Vám, že nám programátor sahá na zadek a nic jste nepodnikli (i kdyby ve vedení byly samé ženy)
• požádali (rovina pracovní) jsme Vás o novou tiskárnu, ale na výpočetním oddělení se zatím na nic nezmohli (opět bude jedno, jestli jsou tam jen ajťačky)

Upravil/a: autacek