Odpoveď byla označena jako užitečná

Zkusme se na to podívat, jak by to asi mohlo být, pokud by platila bible. Pro uvedení pár přibližných citátů: „Světlo pravé osvětluje každého člověka“; „Satan si vás vyžádal, aby vás zkoušel“; „Dostanete Ducha Svatého. On nebude mluvit sám za sebe, ale co kde uslyší, připomene vám.“; „Kdo nepoznal hlubiny Satanovy,k tomu já (Ježíš) nemluvím (nemám co říct).“
Co asi tvoří svědomí:
1)to, co Bůh připomíná člověku přímo nebo přes anděla strážného
2)to, co už dříve Bůh lidem sdělil a co z toho přijali
3)vlastní rozum a rozum předků
4)autorita toho, komu věříme (rodič, učitel, církev, guru,…)
5)možná další vlivy jako psychická onemocnění, posedlost, .....
Máme na jedné straně člověka stvořeného k obrazu Božímu, na druhé straně narušeného prvotním dědičným hříchem a dále vydaného zkoušení Satanem.
A jako se Boží vliv odráží či kumuluje v uvedených 5 bodech, tak se v nich odráží a kumuluje i působení Satana, který krom toho může využívat efekty podprahového vnímání aj, pokud je mu to dovoleno.
------ Takže konečně pár nápadů k otázce:
a)jestli člověk nemá o morálku zájem, jednak asi mozek to potlačuje a ani Bůh se nevnucuje. Svědomí se přestane ozývat. Ale vliv Satana pokračuje. Člověk se sice dál spoléhá na svůj rozum, ale nepočítá s tím, že může mít mnohem moudřejšího protihráče. Ale zlé není jen umlčení svědomí, ale i exrémní sebeobviňování a zoufalství.
b)jestli člověk zájem má, Bůh mu vychází vstříc a dokonce dává Ducha Svatého, který mj. člověku může přispět moudrostí a připomenutím toho, co se na danou situaci vztahuje. Ovšem současně se úměrně poznávání dobra a tříbení svědomí zesiluje tlak a vynalézavost satana. Nutno říct, že není snadné některé oblasti jeho působení odhalit. Proto ani církev přes dobrou vůli není taková, jaká by mohla být.
c)tím vším se ještě prolíná, že člověk sice může mít dobrou vůli, ale chytí se do různých pastí a bludů. Při pokoře a otevřeném srdci ale není nic ztraceno (viz milosrdný Samaritán).
Samozřejmě toto jen pokusný nástřel, je to téma na celou knihovnu. Jen ještě takovou vzpomínku. Když jsem pracoval ve výkrmně krůt, byl jsem zdrcen, jak jsou zvířata tupá a nesoucitná, jak jsou bezcitní ke zchromlým druhům,.. (podobně jako jejich lidští ošetřovatelé) Ale pokud člověk nevěří na věčnost, je snad lepší být takový. Méně vnímavé srdce umožňuje si udržet relativně klidné svědomí, jen druhové víc trpí.

Ano, bývá tomu tak.

1. V jistých situacích to tak skutečně je. Jak ale definovat to „dobré svědomí“? Každý ho máme přece jiné a máme jinak nastavené hodnoty.
2. Bohužel u mnohých to tak je a potkáváme se s nimi téměř každý den.
3. Ano je objektivní soudce, ale vždy pouze našeho subjektivního hodnocení.
4. Jsou lidé, kteří svědomí nepoužívají. Jen nevím, zda to dělají úmyslně, nebo ho použít nemají. Myslím si totiž, že každý z nás alespoň nějaké svědomí má.