Avatar uživatele
ilonka

svědci jehovovi

dvakrat me navstivili svedci jehovovi dnes jsem jim i dala maly prispevek nosi mi kazdy mesic svuj casopis je hezka a mila moc neotravuje.ne­udelala jsem chybu ze jsem rekla at chodi kazdy mesic?nechci se stat jehovistou.je tato vira zbytecna nebo jsou to vydridusi.co vlastne ti lide delaji v osobnim zivote.chodi taky do prace?

Uzamčená otázka

ohodnoťte nejlepší odpověď symbolem palce

Zajímavá 0 před 5581 dny Sledovat Nahlásit



Nejlepší odpověď
Avatar uživatele
Dandi

Osobně si myslím, že náboženství je hodně osobní záležitostí. Vydřiduchové to určitě nejsou, protože jim to víra nedovoluje, pokud Vám nevadí, že chodí, tak ať chodí dál a do práce většinou nechodí. Přikládám výňatek z wikipedie:

Svědkové Jehovovi jsou známi především svou evangelizační činností. Navštěvují systematicky domácnosti a snaží se s druhými mluvit o Bibli. Hledají jednotlivce, které tyto věci zaujmou. K takovým lidem se potom vracejí a vysvětlují jim podrobně, jak chápou různé biblické nauky. Pokud se člověk s těmito naukami ztotožní může se stát Svědkem Jehovovým. Tuto skutečnost dá najevo křtem ve vodě. Samotný křest je podmíněn obsáhlými znalostmi o této církvi, které jsou před křtem prověřeny.

Svědkové Jehovovi jsou přesvědčeni, že křesťany kázáním pověřil samotný Ježíš, když řekl: „Jděte proto a čiňte učedníky z lidí všech národů, křtěte je ve jménu Otce a Syna a svatého ducha a vyučujte je, aby zachovávali všechno, co jsem vám přikázal. A pohleďte, já jsem s vámi po všechny dny až do závěru systému věcí.“ (Matouš 28:19–20, Překlad nového světa) Podobnou evangelizační činností dům od domu se vyznačovali i křesťané v 1. století. Mluví o tom například tento biblický verš: „A každý den bez přestání dále vyučovali v chrámu a dům od domu a oznamovali dobrou zprávu o Kristu, Ježíšovi.“ (Skutky apoštolů 5:42, Překlad nového světa).

Kazatelské činnosti se účastní všichni aktivní členové církve po celém světě. Mnoho lidí má k tomuto způsobu šíření víry averzi a považuje ji za obtěžující. Mnoho jiných se ale k tomuto staví vstřícně. To třeba ukazuje počet vedených biblických studií, které v roce 2008 bylo v průměru 7,133,760 stu­dií.[4] Svědkové Jehovovi se stávají jednou z nejméně oblíbených, ale zároveň nejrychleji rostoucích náboženských skupin.

0 Nominace Nahlásit

Další odpovědi
Avatar uživatele
Michal

Je to sekta,která má své zásady a svou "hodnotovou řadu"to ,jak jsou k Vám milí by se dalo přirovnat k přísloví,když ptáčka lapají,pěkně mu zpívají.Já osobně bych elegatně vztah s touto sektou rychle ukončil.Nakonec by jste mohla smutně zkončit.A hlavně pozor odvolávají se na Bibli,ale tu komolí,mají prapodivné přístupy a lžou,aby ptáčka lapli.

0 Nominace Nahlásit


Avatar uživatele
alenka901

co říkají jehovisti o práci:Práce je pro nás důležitá z mnoha důvodů. Přináší nám výdělek, ale kromě toho také přispívá k našemu dobrému duševnímu a citovému rozpoložení. Člověk přirozeně touží být platným členem lidské společnosti a přeje si, aby jeho život měl určitou náplň. A práce tyto lidské potřeby uspokojuje. Dodává nám také určitou míru sebeúcty. Proto i lidé, kteří mají na krytí svých životních nákladů dokonce peněz nadbytek nebo mají právo odejít do důchodu, někdy raději pracují dál. Ano, práce je tak důležitá, že její nedostatek obvykle vede k závažným sociálním problémům.

každopádně já na ně nemám dobrý názor je to sekta která vymívá mozky důvěřivým lidem v nouzi

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
Attack-design

ano chodí, a určitě jste chybu neudělala, záleží pouza ne vás jak se k tomu stavíte, nemám dojem, že jsou vydřiduchové, vždyt oni ty časopisy dávají i zadarmo

0 Nominace Nahlásit


Diskuze k otázce
Avatar uživatele
philip2

Vyhněte se jim obloukem. Pokud se s nimi chcete bavit, tak na neutrální půdě a rozhodně jim nic nedávejte (peníze, telefon na sebe etc.).

V u nás konvenčních náboženstvích je normální věc, že samozřejmě existuje nějaká dogmatika / věrouka / moralní požadavky etc., ale jestli to dodržuju nebo nedodržuju je věcí, která může mít tak maximálně vliv na můj svátostný život, jednoduše řečeno, i když jako svobodný katholík budu žít se čtyřmi konkubínami, normálně můžu do kostela, akorát za tento hřích bych nedostal rozhřešení, takže bych nemohl přistupovat k přijímání, například.

U Svědků Jehovových (SJ) je to úplně jinak. Asi to nejpodstatnější vezmu per partes:

  1. extrémní, prakticky nesplnitelná, „morální“ pravidla, jako např.: muž nesmí mít dlouhé vlasy, žena nesmí nosit kalhoty, nikdo nesmí nosit „vyzývavé“ oblečení (=dozorce /starší, presbyter/ ti řekne „máš těsné gatě, vyměnit!“ = ty jdes a gatě vyměníš), do „sálu království“ (= místní sovět soudruhů věřících, konverenční místnost, kde se scházejí, „modlí“, zpívají prefabrikované písně a je jim vymýván mozek) musí jít chlap kravaťák, ženská kostýmek / nóbl šaty, prakticky je nemyslitelné, aby člen SJ měl jakýkoli hlubší přátelský vztah s někým, kdo není SJ, muž se vůbec nemůže se ženou, která není členkou SJ, setkat mezi čtyřma očima (třeba jí jenom pozvat domů etc.), nesmí mluvit „sprostě“ (= dozorce ti říct: pes je sprosté slovo, bo to nařídil věrný a rozvážný otrok = nikdy slovo pes už ty ne vyslovit!), nesmí kouřit, nesmí se ožrat, nesmí požívat jiné návykové látky, nesmí přijmout krevní transfusi (i když krev denně jedí, pokud nejsou vegetariání, v mase jí zůstane vždy nějaké mnoství, i kdyby bylo kosher, nebo halal), nesmí volit, nesmí vlastnit zbraň, prakticky se nesmí ani nijak moc bránit, v případě napadení, musí chodit 2× týdně do „sálu království“ na vymývání možků, musí chodit do „kazatelské služby“, tj. dělat kokota, kušnit a otravovat pracující po práci – stát kravaťák s letákama u mostu, nebo v průchodu (abys se jim nemohl vyhnout), zvonit na byty a nutit lidem jejich bludy, nesmí slavit nic – narozeninu, svátek, vánoce, den narození Vůdce, výročí VŘSR, svátek matek, otců, dojnic, prostě NIC, krom „památné slavnosti“ (oproti ní je řadový funus tak 100× slavnostnější), etc., etc.,
  2. neplnění jakýchkoli pravidel znamená outrpný vejtaz u dozorců – proč nosíš ty „vyzývavé“ gatě, proč jsi minulý týden nebyl v „sále království“, a pokud dozorci nejsou s vysvětlením spokojeni, zahájí proti SJ outrpný proces.

Zatímco Codex Iuris Canonici je normálně dostupný, přeložený do češtiny, knižně vydaný a dostupný i online, „kanonické právo“ (byla by to urážka kanonického práva, ale nějak to musím připodobnit, vysvětlit) SJ je příručka pro dozorce (zde vysvětleno: http://www.straz­navez.cz/PrVy­bory/TajPriruc­.htm), která je ovšem tajná a řadoví SJ o ní nemají ani tušení.

Pokud se člen „nesrovná“ do mantinelů, které mu dozorci nařídí, následuje „odloučení od společenství“.

3. Pokud je SJ „exkomunikován“, tak s ním nikdo z SJ nepromluví ani slovo. Pokud ho potkají, přejdou na druhou stranu chodníku atp.

Často je u nich několik generací, celé rodiny – i průměrně inteligentní člověk si dokáže představit ty konce, že?

Výše popsané uvaluje na SJ značný psychosomatický tlak – stress. Aby byli řadoví členové něco takového s to dlouhodobě snášet, nesmí mít čas a prostor na sebe, na kontemplaci, přemýšlet. Proto: 2–3× týdně sál království, 2× týdně „kazatelská služba“, nová Strážná věž, nové Probuďte se!, bratře!, nová kniha: Jak se zachovat, když hodně prší., od věrného a rozvážného otroka.

Vedlejším efektem je dvojí morálka (jako za Husáka), jiná doma, uvnitř, jiná venku.

Např. u nás šli SJ do domova důchodců s tím, že si je paní pozvala. Pak se zjistilo, že si je paní nepozvala, paní byla silně dementní, bohužel, a oni toho zneužili.

Jakmile jim dojdou argumenty, řeknou, že odpoví příště. Příště dojdou se starším (dozorcem). Pokud argumenty nenajde ani dozorce, pasivně agresivně se stáhnou.

To, že mají tajnou příručku pro dozorce, při procesu registrace v České republice zatajili, poněvadž kdyby to nezatajili, registraci, jako náboženská společnost, by nedostali – žádná náboženská společnost v České republice nesmí mít tajnou nauku.

Lhali státu stran krevních transfusí. Jinak by rovněž na žádnou registraci nedosáhli.

Podvodným způsobem se pokusili získat vyhradu zpovědního tajemství, i když nemají žádný svátostný život, tj. ani svátost pokání, nebo jeho alespoň protestantskou alternativu – pastorační rozhovor. Vůbec nic takového nikdy neměli, a přesto to měli. Aby mohli tutlat sodomii a pederastrii svých členů a neměli oznamovací povinnost.

Nechť si to každý sám přebere. To už je lepší propuštěný vrah, než tihle „praví křesťané“!

před 1590 dny Odpovědět Nahlásit
Nový příspěvek