Avatar uživatele
Cvrčák

Souhlasíte s tvrzením, že politické prostředí je přirozeně spíše prostředí pro muže?

Našly se i výjimky.

Uzamčená otázka

ohodnoťte nejlepší odpověď symbolem palce

Zajímavá 1Pro koho je otázka zajímavá? Disraeli před 1145 dny Sledovat Nahlásit



Nejlepší odpověď
Avatar uživatele
Disraeli

Odpoveď byla označena jako užitečná

Víceméně ano, ale ne zcela nezbytně.
Proto jsou třeba takové genderové kvóty naprosto debilní. Na něco se hlásí víc můžu, na něco zase víc žen (zájem, přirozené a zděděné sklony). Takže zde vůbec nevybírájí lidi podle kvalit a kompetencí, ale aby jim to sedělo do počtů… I za cenu, že vyberou ty neschopné a pro ty schopnější už nezbyde místo.
Muži a ženy nejsou stejní (neznamená to však že by si neměli být rovni a neměli mít stejná práva a stejné příležitosti). A to pro pána Jána znamená spoustu věcí po stránce fyzické, ale i psychické nebo i mentální. Jiné tělo, jiné schopnosti, možnosti, předpoklady, jiné látky v těle (či jejich množství), jiné hormony, jiné instinkty, jiné emoce, vlastnosti, jiné předpoklady a též návyky/sklony zděděné/osovjené za posledních několik desítek/stovek tisíc let. Samec a samice nikdy nebudou stejní (nejen u lidí).
Muž prostě dítě neporodí (nepočítám „babu“ částečně přeoperovanou na muže) a nebude mít typické mateřské instinkty/pudy a další věci. Žena zase nebude mít jiné věci a předpoklady, které má muž…
Ještě že nejsou kvóty na všech pracovištích a zájmech… Třeba aby do posiloven chodily pohlaví půl na půl a bylo v posilovně vždy stejný počet můžů i žen (zde je vidět nejen to, že ženy nemají zcela stejné předpoklady jako muži po stránce fyzické, ale i psychické a jiné… Nemají o to ani takový zájem).
Vaření, práce v domácnosti atd to jsou stereotypy, které fakticky zvládne každý, ale nemění to nic na tom, že žena a muž jsou jiní, jsou jinak stavení a mají též jiné předpoklady pro vykonávání určitých činností a prací i zvládání různých problémů a situací. Týká se i politiky.
Ani mozek a jeho části nemají muži a ženy stejné. V něčem jsou lepší ony, v něčem my. Týká se logiky, prostorového vidění, kreativity, multitaskingu,… Často je to spíš individuální, než podle pohlaví, ale to je vesměs jedno. Jsou to nepopíratelná fakta, že statisticky, podle předpokladů, jsou v něčem lepší ženy a v něčem muži.

Ženy se do aktivní politiky ani tolik nehlásí (a to ani ve světě… V porovnání s muži). Nemyslím tím zaměstnance/za­městnankyně ve státním aparátu (úřednice, sekretářky, účetní,…), ale prostě v politice.
Na něco se hlásí třeba přes 7000 mužů a necelé 2000 žen (místa jsou volná pro tři tisíce). Je pak fér, aby práci/pozice dostali povinně půl na půl, tedy 1500 mužů a 1500 žen? A naopak by to asi taky nebylo fér (kde se hlásí míň mužů a práci dostali pak stejným dílem).
Logicky tam bude víc schopných můžů, než žen (už jen proto, že se jich hlásí víc). Mezi těmi sedmi tisícy muži může být třeba polovina podprůměrných +průměrných a druhá polovina nadprůměrný a stejně u těch dvou tisíc žen může být polovina průměrných a druhá nadprůměrný (statisticky spíš míň… I podle těch pohlavních předpokladů pro danou činnost). Jako nebyl by důvod, aby třeba zaměstnali víc žen, než mužů (i kdyby se mužů hlásilo víc), ale KDYBY se skutečně hlásilo víc schopnější žen… Zde vůbec nejde o pohlaví, ale o spravedlnost a individuální schopnosti/vlas­tnosti, zásluhy/odměny, kompetence, oprávnění a podobné věci.
V kosmetice, oděvních a podobných odvětvích taky nejsou takové kvóty. Logicky se tam hlásí mnohem víc žen, mají o to větší zájem. Podobně v politice zase muži.
Často jsou takové nesmysly stejné jako kdyby chtěli, aby třeba v nějaké školní třídě byl stejný počet dívek a chlapců (přesto, že se tam prostě jedni hlásí víc než druzí ANEBO taky se v jednom roce v dané lokalitě narodilo třeba víc chlapců, než dívek). :D
Někteří by si měli ujasnit rozdíly mezi stereotypy, šovinismem, misogynií, předpoklady a skutečnou rovností. Samozřejmě pohlavními rozdíly (a nejen těmi vnějšími).

„Equality vs equity/justice“ https://interac­tioninstitute­.org/wp-content/upload­s/2016/01/IIS­C_EqualityEqu­ity.png
Rovnost vs spravedlnost (skutečná rovnost – podle okolností/zne­výhodnění)

1 NominaceKdo udělil odpovědi nominaci?Cvrčák Nahlásit

Další odpovědi
Avatar uživatele
Drap

Ne, nesouhlasím

0 Nominace Nahlásit


Avatar uživatele
JežíšKristus

Nikoliv. Jen ženy mívají lepší věci na práci.

Ještě doplním: Po Kájovi IV. je největší českou panovnicí Marie Terezie. V Rusku dodnes žije osobnost Kateřiny Veliké. Nejvýraznějším evropským politikem posledních 30 let je Angela Merkel.

Upravil/a: JežíšKristus

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
Karina111

Nesouhlasím

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
podger

Není to prostředí pro muže. Politika je optimalizovaná pro porouchané samce

0 Nominace Nahlásit


Diskuze k otázce
Avatar uživatele
Cvrčák

Disraeli: Jsem rád, že v této liberální době jsou i tací, kteří sdílí tyto myšlenky. Myslím, že problematika rovnosti je dnes achilovkou debat. To, že ale společnost si bude vždy v něčem nerovna je prostě přirozený aspekt. Vámi jmenované body jsou pravdivé, protože ty rozdíly jsou znatelné, a tedy kvóty nesmyslné.

před 1145 dny Odpovědět Nahlásit
Avatar uživatele
Disraeli

Přesně, rovnost znamená, že bychom si měli být rovni jako lidé a živé bytosti (být si rovni před zákonem, mít právo na život atd.). Mít stejné příležitosti, možnosti, to jo, ALE zase nezvyhodňovat některé (hlavně ve jménu té rovnosti) vůči ostatním, což je věcí okolností, situací a jsou to individuální věci.
Akceptovat rozdíly, ale neznevýhodňovat, naopak umožnit všem, aby měli stejné příležitosti… Ale zase vybírat podle spravedlnosti, nikoli podle čísel a "podle rovnosti. "
Nedávat něco těm, co si to nezaslouží a nebrat (nebo upírat) to těm, co si to zaslouží, co jsou povolanější (i kdyby to znamenalo, že v nějakém oboru bude víc mužů než žen a naopak… A ono to přesně takhle je. Nelze to nařídit kvotami a podobnými nesmysly. Ony se tím ty věci nezlepší, ti vybraní se díky tomu nestanou povolanějšími/kom­petentnějími a není to ani spravedlivější…).
Tohle je rovnost (nebo spíš tzv rovnost) na úkor spravedlnosti a zvyhodňování určitých lidí, skupin. Podobně jako zvyhodnovani některých ras (třeba na úkor jiných)… Něco jiného je pokud pomoc potřebují nebo jsou skutečně znevýhodnění.
Pomáhat se má podle situace (aby třeba když chce někdo něco dělat, tak by mi v tom nemělo být bráněno a měl by mít možnost se na to připravit atd). Ale něco jako předpoklady a to, že někde se hlásí víc těch, než tamtěch a tamto mají větší předpoklady a je tam víc těch schopnějších, to se nezmění (a nemůžeme pak znevyhodnovat ty určité lidi jen kvůli vyumelkovane rovnosti).

Mít stejné možnosti neznamená taky stejné zásluhy (že to někteří dostanou stejným dílem bez ohledu na to, že si to nezaslouží). Každý by měl dostat to, co zaslouží, ale s tím aby měl stejné možnosti/příle­žitosti (nebyl utlačovaný v individuální rovině). Pokud někdo něco nedostal, přestože byl na to schopný a někdo jiný to dostal, přestože není tak schopný a dostal to jen proto, že spadá do určité skupiny (a „zapadá“ do počtů), to není rovnost ani spravelsnost.

před 1145 dny Odpovědět Nahlásit
Avatar uživatele
Cvrčák

Hned mě napadá, jak je možné, že si pravicově smýšlející lidé nechali ten liberalismus „ukrást“. Nebo je liberalismus z principu více levicový, protože ta rovnost zapadá opravdu i do oblastí (ekonomická rovnost např.), které konzervativci nesdílí jako nutně rovné, naopak přirozeně nerovné?

před 1145 dny Odpovědět Nahlásit
Avatar uživatele
Disraeli

Za mě osobně je dělení na pravici a levici hrozně zjednodušující (a tím i nepřesné a často nic neříkající). Obecně to asi nejvíc platí z ekonomického hlediska (kapitalismus vs komunismus), částečně i konzervatismus vs liberalismus (ale ani to přímo nemusí platit třeba i političtí konzervativci se hlásí k ekonomickému liberalismu atd). Význam pravice a levice se měnil napříč dobami a liší se i mezi jednotlivými státy, osobně jsem proti tomu a nepoužívám to.
V politologii i ekonomii je mnoho složitosti, spousta ideologií nebo jen myšlenek/škol a podobně, které se dělí zase na několik dalších a dalších (a i jediná věc může mít víc podob). Nemluvě o způsobů vnímání jednotlivých pojmů, které mají i rozličné definice (nebo toho znamenají prostě víc), hlavně i během času/dob.
Napříč dobami to mělo různé podoby, namátkou:
Monarchie vs republika
Aristokracie, monarchie vs demokracie
Monokracie, autokracie vs polykracie, polyarchie
Absolutismus vs konstitucionalismus (platící jen pro monarchisty. Už zde je vidět, že se původně pravicová ideologie sama dělí na pravici i levici a takhle a podobně to platí u všech dalších. A dokonce se i tyhle dělí ještě na další, které taky spadají do jinych skupin… Protože třeba i samotný absolutimus se dále dělí, jako se dále dělí i konstitucio­nalismus a ty ještě doplňuje politický systém nebo ekonomický systém)
Kapitalismus vs komunismus
Centralizace, řízení vs Anarchie, liberalismus/li­bertarianismus
Totalita vs totalita (jeden extrém, druhý extrém, fašismus, komunismus… A už ani tohle není přesné, protože jsou tam věci které se prostě nehodí ani do jednoho extrému ani nikde mezi tím ani do žádného středu)
Tradice vs inovace (ani to není pravda a je to zjednodušující a nepravdivé) nebo taky staré časy vs modernizace
Hierarchie vs rovnost

Dnes do pravice spadají i různí liberálové a do levice zase konzervativci (taky jak kde) nebo taky různý a zvláštní mix, který se nedá zařadit ani „do středu.“ Ale nikam, protože to ani neexistuje a to, co obsahuje pravice nebo levice absolutně nejde říct (a každá může obsahovat SKORO totéž. Jen si pořád drží takový ten nejhrubejší, základ toho rozdělení… Ale na tom se nedá moc stavět, protože de facto téměř většina ideologií může spadat tam i tam anbeo taky nikam). Dá se říct, že každá ideologie (která sama někam patří) se dále dělí a to na co se dělí může být pravicové nebo levicové…

Jednotné ideologie prošly vývojem, přeměnami, vznikly nové věci, významy se i měnily. Pro mě pravice a levice skoro nic neznamená (ale když se někdo zeptá, tak říkám, že jsem pravičák).
Já třeba osobně neřeknu ani to, zda jsem konzervativec nebo liberalista. V něčem to a v něčem zase ono. Víc spíše ke konzervatismu. Politicky spíš konzervativec, ekonomicky zase skoro úplný liberalista. Tak například: monarchista, pro absolutní monarchii (nikoli despocii atd., ale prostě kde je panovník hlavou státu i hlavou vlády… Jako prezident v prezidentské republice), to ze mě dělá konzervativce. Taky jsem pro zákonnost, legitimitu, rovnost (před zákonem atd), stejná práva, svobodu… To je zase spíš liberalismus (ale ono to prostě takhle nejde dělit a zjednodušovat). V ekonomií jsem zase pro skoro zcela volný trh (takže opět liberalismus). A mohl bych takhle pokračovat.

Stejně tak nejde říct, že je něco demokratické (to jediné dobré) nebo nedemokratické (tedy špatné) nebo též antidemokratické… Jak se to dnes tak často vnímá. Co nespadá přímo pod demokracii neznamená, že je antidemokratické (tedy ve významu zlé), demokracie taky není jediná, která existuje. A taky to není jednotný pojem a není to jen forma vlády, ale i politický systém.
Ale taky zase neexistuje jen demokratismus vs totalitarismus, potažmo demokracie vs totalita (opět jen zjednodušení, „dobro vs zlo“) a existují i věci, které nespadají ani do jednoho z nich ani mezi ně… A s tou pravicí/levicí je to ještě horší a složitější, protože tam technicky spadají všechny politologické a ekonomické pojmy (a neomezuje se to jen na demokracii a totalitu) a je z toho chaos, který PRO MĚ nemá žádný zvláštní výraz.
Osobně bych třeba nezjednodušil svou politickou nebo ekonomickou orientaci do jednoho slova, kdyby se mě někdo zeptal, kam spadám (pravice/levide nebo konzervativec/li­beralista).
:D

před 1145 dny Odpovědět Nahlásit
Nový příspěvek