Smím se jako katolík modlit 99 Alláhových krásných jmen?

Jako křesťan bys to snad měl vědět nejlíp, první přikázání z desatera znám i já, ateista.

Mně to nevadí, klidně se modli, co chceš.

To je Váš problém.

Modli se co chceš, když ti to připadá vhodné.
Ostatně muslimský AL(láh) a žido-křesťanský EL(ohim) je tentýž.

Pokud by jsi byl opravdu katolík, tak by pro tebe platilo: „Nebudeš mít jiného boha mimo mne!“ Ale protože jenom troluješ, tak se modli co chceš.

Katolík tohle ví a nemusí se tady ptát. Trole.

Co byste nesměl, pane kolego. Já Vám to zakazovat nebudu. Nědo jiný ano? Takové zákazy ani k ničemu nejsou. Na druhou stranu, jako odpovědný spoluobčan, bych Vám to vlastně rozmlouvat měl. Neustálé opakování nějakého textu totiž může vést ke zblbnutí. Nebylo by lepší místo toho opakovat 99 slovíček z jazyka, ze kterého budete maturovat? Myslím každý týden 99 nových.

Vyjdu-li z předpokladu, že bůh sídlí v lidských hlavách, pak záleží na Vás, jakého boha chcete v hlavě mít (pokud tam chcete nějakého mít). Zpravidla takový bůh bývá jakýmsi vzorem. Vzorem, ke kterému se člověk snaží přiblížit. Druhé jméno Alláha je „milosrdný“. Chcete být milosrdný? Šesté jméno je „Pokojný“, 31. „bystrý, láskyplný, milý“, 35. „Odpouštějící“, 36. „Uznalý“, další pak „Moudrý“, „Milující“, „Velkorysý“, „Prospívající“ a podobně. Nic proti takovým vlastnostem. Co myslíte Vy? Jenže pak tu jsou taková jména sporná: „Vznešený“, „Svatý“, „Slavený“ aj. Je správné být slavený a svatý? A co jména jako: „Podmaňující“ (16.), „Ponižující“ (23.), „Pokořující“, „Usmrcující“ aj. – chcete nosit v hlavě takového boha? Možná že je lepší, než modlit se nějaká „jména“, nad nimi přemýšlet. Co znamenají. Jestli tam nějaké nepřebývá nebo nechybí, atd. Kdo ví?