Shora / Zdola

Shora – příslovce vyjadřující směr dolů (s hořejška dolů), proto se píše s (podobně seshora).
Zdola – příslovce, u něhož si musíme pravopis zapamatovat (podobně zezdola), i když jako pomůcku si můžeme říct – dostat se nahoru.
Podobně sloveso zlést skálu (dostat se na vrch skály) x slést ze skály (lezením se dostat dolů).

1 Obecné poučení
Oběma předponami se od sloves nedokonavých (končit, trávit, křížit, tížit) tvoří slovesa dokonavá (skončit, strávit, zkřížit, ztížit). Zatímco předpona z- má v takových případech pouze zdokonavující význam, předpona s- dodává mnohdy ještě význam další.

2 Psaní předpon s(e)-, z(e)- ve slovech domácích
2.1 Slova s předponou s-
Předpona s- naznačuje a) směřování dohromady: scelit, shromáždit se, spojit, sjednotit, smluvit se, sblížit se; b) směřování shora dolů, po povrchu pryč: sklonit, sklopit, shýbnout se. U mnohých slov je třeba si způsob psaní pamatovat, neboť původní význam si dnes již neuvědomujeme: skončit, slevit (sleva), sprovodit, stěžovat si, strávit, stvořit, stýskat si; stěží, shora (ze shora).

2.2 Slova s předponou z-
Předponou z- se tvoří:

1. od nedokonavých sloves dokonavá, která nemají žádný z významů uvedených ve 2.1 (moknout → zmoknout, lámat → zlámat, rušit → zrušit, trestat → ztrestat);
2. od podstatných nebo přídavných jmen slovesa mající význam ‚učinit nebo stát se tím, co znamená slovo základové‘: ocel → zocelit, pochybný → zpochybnit, prostý – zprostit, totožný → ztotožnit. U mnohých slov si je třeba způsob psaní pamatovat: zkoumat, zkoušet, zkusit, zpěčovat se, zpívat, zpověď, zpytovat, zpupný, způsob, zřídit, ztepilý, ztěžka.

2.3 Slova s předponou s(e)- i z(e)-
Některá slovesa lze psát jak s předponou s-, tak s předponou z-. U většiny z nich je mezi oběma podobami zřetelný významový rozdíl: sběh lidí – válečný zběh, sjednat přednášku – zjednat nápravu, správa domu – novinová zpráva, zhlédnout představení, film, výstavu, dokument – shlédnout z rozhledny dolů, stěžovat si ve škole – ztěžovat práci.

U skupiny sloves mezi podobami s předponou s- a z- zásadní významový rozdíl není, a je proto možno je psát oběma způsoby: zcestovat i scestovat, zkrápět i skrápět.

3 Psaní předpon s(e)-, z(e)- ve slovech přejatých
U sloves zakončených na -ovat (aktualizovat, kopírovat, kombinovat, kompletovat, komplikovat, kontaktovat, konstruovat) je podoba s předponou z- vždy správná. Jen u některých z nich lze zvolit i předponu s- (zestylizovat i sestylizovat, zkontaktovat i skontaktovat, skomplektovat i zkompletovat, zmontovat i smontovat). Výjimkou jsou pouze ta slovesa, která mají už s- v původním jazyku: skandalizovat (neexistuje samotné kandalizovat), skandovat, skartovat, skreč – skrečovat, smeč – smečovat.

4 Psaní předpon s(e)-, z(e)- u příslovcí
U příslovcí, která vznikla z předložkových výrazů, se předpony píšou v souladu s předložkou původního předložkového výrazu: např. stěží, shora; zcela, zlehka, zleva, zprava, zpět, zpátky, ztěžka; zblízka (i zblízka), z daleka (i z daleka)

U příslovcí vzniklých z předložkových výrazů (u tzv. příslovečných spřežek) píšeme s- (se-) nebo z- (ze-) ve shodě s předložkou původního předložkového výrazu; např. stěží, shora, shůry, svrchu; zcela, zčásti, zlehka, zleva, zpět (zpátky), zprava, ztěžka, zticha, ztuha, zvesela; zblízka (i z blízka), zdaleka (i z daleka), zeširoka (i ze široka).

S 2. pádem se pojí předložka z (ze). Té je možno užít ve spojení s 2. pádem vždy. Např. (jíst) z talíře, (vyjít) z domu, (vstát) ze židle, z postele, (sebrat) z podlahy, (přicházet) z náměstí, z hor, z dovolené, (poletovat) z květu na květ, (sklízet) z pole, (hudba) z desky, setřít pot z čela, stáhnout prsten z prstu, sundat klobouk z hlavy, spadnout ze stromu, stékat ze střechy, skočit z můstku, (spadnout) z měsíce, (sejít) z cesty, z mysli, z očí, (vzít) vítr z plachet; ze strany, z hlediska, ze stanoviska, ze zřetele atd.

Pozn. Jen v případě, kdy píšící považuje za potřebné naznačit předložkou východisko pohybu z povrchu pryč, popř. po povrchu dolů, může zvolit předložku s, např. (vzít) se stolu, se skříně.

Zdroj: http://www.pra­vidla.cz/vice/pre­dlozky-a-predpony-s-z/?kapitola=4