Seznámení přes internet…

Dá se to, ale musí mít člověk štěstí, já ho měla, před šesti lety jsem si na internetu našla partnera a teď jsme už manželé a klape nám to.
Chce to trpělivost a zkoušet, přeji úspěch.

Můj kolega z práce se před třemi roky seznámil přes internet a dnes je štastně ženatý a má malou holčičku.Jsou ale i lidé kteří o sobě na netu neříkají pravdu.Vychloubají se co umí jazyků,jak jsou vzdělaní,atrak­tivní,slušně vychovaní a potom přijde někdo kdo je sprostý jak dlaždič a IQ tykve.Je to různý.Cenil bych si lidí kteří by rovnou napsali i své slabosti.

Myslím,že to může někdy vyjít.Asi jako výhra v lotynce. Soudím podle inzerátu,který jsem si jednoul dal. To byla síla.Ty odezvy.Každá druhá byla zřejmě příbuzná Andersena.A neměly asi doma zrcadlo.Ale určitě se dá narazit na člověka,který alespoň částečně odpovídá představám.Není špatné nezapomenout,že i „ten druhý“ má svoje představy.

Gratuluji všem, kterým to přes net vyšlo, mé kamarádce se to nepovedlo.
Ale jiné se podařilo a klapo to již 10 let přes běžný inzerát.
Myslím, že vše je o náhodě. Aby si inzerát přečetl v tu správnou chvíli ten správný člověk. A to samé se může stát i ve frontě u pokladny.

Zkusila jsem to a bylo to pro mě velké zklamání. Poslouchala jsem poháky(jen lhal), a nakonec si chtěl ode mně půjčovat peníze. Je to o štěstí, ale já už se takto seznamovat nechci.

hold,každý jsme trochu jinný,a to je na tom to pěkné.A,že se někdo nedovede seznámit v reálném životě,no tak to právě v životě chodí,někdo má na každém prstu deset ženských či deset chlapů a někdo se neseznámí víc jak dvakrát v životě,kolikrát ještě špatně,proto já neodsuzuji ani tento styl seznámení.

Tak já jsem zrovna příklad toho, že i tento druh seznámení může klapnout. Je to zpočátku sice ve virtuální rovině a k osobnímu kontaktu dochází až poté, ale rozhodně to není v dnešní době méněcenný způsob seznámení. V našem případě jsme si vzájemně padli do oka tak, že první schůzka naživo byla zásadní a rozjela se zamilovanost jako z románu :o) Za krátkou dobu jsme spolu žili a v současné době jsme spolu již přes 5 let a manželství báječně klape. Jako vše je to i v tomto případě jen o lidech, čili případ od případu je jiný a nemusí mít každý takové štěstí najít tu svoji „druhou“ polovinu tímto způsobem. Stejně je pak nutné, aby v reálu přeskočila jiskra a dotyční si vzájemně vyhovovali, takže jak to bývá běžně s láskou… nutné jsou sympatie a vše, co k tomu patří. Já našla díky netu inteligentního a skvělého chlapa. Oba jsme měli v reálném životě kolem sebe i jiné „zájemce“ přesto jsme zkusili toho pravého najít takto a nelitujeme. Celou noc tehdy na Skypu jsme spíš žasli, kolik toho máme společného, což se poté i potvrdilo. Rozhodně můj manžel nepatří mezi nějaké ubožáky, kteří by jinak neměli šanci, než hledat na netu. Spíš jsme to oba jen zkusili, protože jsme měli za sebou zklamání z nevydařeného vztahu a naštěstí se to časově sešlo.
Jsem tak trochu skeptik, takže kdyby to tehdy před lety nevyšlo, asi by mě to odradilo od tohoto způsobu seznámení a teď bych možná patřila k té druhé polovině lidí, kteří tomuto nevěří.

Ano, většinou tedy vždy to dopadne tak, jako když jdu do obchodu pro rohlíky a prodají mě strouhanku. Je to ztráta času.

Co vím, tak kdo se seznámil přes internet, tak to většinou dobadlo dost bledě. Sice je fakt, že při štěstí by to mohlo vyjít, ale já jsem skeptická. To je asi ten chlap hodně velký ubožák, když není schopný oslovit ženu v reálném životě. Ale zkusit to můžeš. Jenom si dej pozor.

Přes internet to není jednoduché, nikdy nevíte, kdo sedí na druhé straně kabele. Zkoušel jsem to, ale nakonec dotyčná byla online tehdy, kdy já ne. Stalo se mi, že žena měla přítele, otevřeně mi to řekla a pak jsem na to reagoval nijak jinak než negativně.

Já osobně na seznamování přes net nic špatného nevidím a nemyslím si, že je někdo ubožák jen proto, že to dělá. Jak jinak se má seznámit člověk, který pracuje v mužském kolektivu a všechny jeho kamarádky jsou šťastně zadané a nebo je jasné, že zůstanou navždy jen kamarádkami?
Šance na úspěch tam určitě je, taky znám takové případy, ale záruka šťastné budoucnosti spočívá v něčem úplně jiném, než ve způsobu seznámení.

Nemyslím si, že se po internetu seznamují jen ubožáci. To je hloupost. Je to stejně dobrá forma seznámení jako každá jiná. Má určitá rizika, ale ta hrozí i při ostatních způsobech seznámení. A poznámky, že někteří lidé asi nemají zrcadlo, k tomu bych chtěla říct jedno: kdyby se vdávaly jen mladé, krásné, štíhlé blondýny za neodolatelné krasavce, tak jsme dávno vymřeli. Krása je prima. Ale fakt to není všechno. Vidíte nakonec kolem sebe, jak to chodí s krasavicemi a úžasnými celebritami, jako jsou moderátoři, hokejisté a různé sexymozky.

píšu to co všichni-někomu se to povede,jinému ne,ale říkat že na netu se seznamují jen ubožáci-je kravina-jak se má seznámit člověk třeba z vesnice-zdravý i dlouhodobě nemocný třeba po nehodě?na vsích bejvá málo příležitostí a na bigbít nebo disko nebo bar třeba někdo náladu nemá…

jen bacha na to-láska je slepá čarodějka-kolikrát toho o sobě člověk napovídá a ten druhý ho stejně neposlouchá-myslí třeba jen na…a pak je s toho nedorozumění a maléry…ale to platí při jakémkoli seznámení…

Seznameni je sazka do loterie,at uz pres inzerat,nebo treba na nejakem jinem miste.Ja se s jednou holkou seznamil na nejromantictejsim miste vubec-na Karlově mostě-a ta holka byla snad nejvetsi mrcha co jsem kdy mel.Cili to si nevyberete.Je to otazka nahody na koho narazite,at uz na internetu,nebo na ulici,protoze toho cloveka stejne neodhadnete pri prvni schuzce.

osobně jsem to nikdy nezkoušela moc tomu nevěřím.

Koukám, že jsme s partnerem asi vzácný příklad. 🙂 Seznámili jsme se před 3 a půl lety na serveru libimseti.cz. Byla to celkem náhoda, že jsem mu odepsala, prostě mě zaujal a klape nám to dodnes.:-)
Takže odpověď zní jasně – ano, dá se na internetu seznámit a může to i vyjít..:-)