Roztok houstne. Látka v něm obsažená se koncentruje až do stavu
nasycenosti.
Viz. rozpustnost látek. Pokud odpařujeme dále, vzniká přesycený roztok a
látka začíná vypadávat z roztoku v pevné formě. Vznikají krystaly
rozpuštěné látky, roztok krystalizuje.
0 Nominace Nahlásit |
Roztok je definován jako pevná látka rozpuštěná v kapalině. Nejčastěji to bývá voda, ale mohou to být i organická rozpouštědla a pod. Každá roztok je charakterizován koncentrací, kde se množství pevné látky porovnává s množstvím součtu rozpouštědla a pevné látky a to se bere jako základ a počítá se procentech. Může to být ve hmotnostních, objemových, molárních a jiných. Pokud máme například 100 g roztoku, nebo rozpouštědla , tak každá látka je charakterizována určitou hodnotou, kdy lze ještě při dané teplotě rozpustit a víc už nejde. To mluvíme o nasyceném roztoku. To je všechno v odpovídajících tabulkách. Pokud je látky méně, hovoříme o nenasyceném roztoku. Přidáváním rozpouštědla se koncentrace látky snižuje a tím i třeba hustota (ale ne u všech látek) no a odebíráním, tedy odpařováním roztok houstne, pak se stane nasyceným a pak když se odpaří veškerá kapalina, vypadnou krystaly.
0 Nominace Nahlásit |
Roztok pri odparovanie kvapaliny hustne, až do nasýtené ho roztoku, keď sa ďalej už tuhá látka nerozpustí,a ostáva v tuhej forme.Koncentracia nasýteného roztoku je určená,pri každej látke v danom rozpúšťadle
0
před 1693 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Chci jen podotknout, že přestože jsou odpovědi vesměs dobré, tak problematika není zdaleka vyčerpaná. Dále by bylo možné se detailně podívat na procesy, které se přitom dějí na úrovni atomů, molekul, makromolekul vody,…