Rozesmutní vás pohled na dílo mrtvého umělce (či jeho poslech), neboť vám připomíná, že daný umělec již není mezi námi?

Koho by ne. Třeba Freddie Mercury. Zvlášt když si poslechnu These are the days of our lives z posledního alba Queen Innuendo.

Přiznám se, že ne…
😉
Rád poslouchám a i se koukám na díla dávno mrtvých ´klasiků´ – a kdyby mne měla rozesmutňovat, pak bych na koncertech nebo v galeriích furt ´brečel´.

ano a nejen u zpěváků, ale i u herců, když sleduju filmy a uvědomím
si kolik jich v aktivním věku odešlo je mi z toho moc smutno ani se Ti
nedivím..

mě rozesmutní smutný dílo ..neboť mně to připomíná, že to taky nebudu vnímat (poslouchat) věčně.

Karel Kryl.

Beru jakékoli dílo jako dar daného člověka lidstvu a v první chvíli si neuvědomuji, nemyslím, na to, jak dlouho daný člověk žil. Například Schelinger, Šlitr, Puškin, Mozart a jiní. Například dneska jsem slyšel Petra Muka, Ivetu Bartošovou a pod.
Hlavní je, že jejich umění je s námi stále.

Jiný Henrix
Doplňuji:
oprava:kytarista Jimi Hendrix.

Upravil/a: dědapetr