Já měl dosud zato, že mízu rostlina roní v místech poškození/odřezání větví, ale rozhodně ne z kořenu. Jde o tohle: Dělám si nový chodník a pečlivě, takže kopu do hloubky a narazil jsem na nějaké kořeny. Nejdříve jsem pod ořechem narazil na silný kořen ořechu (10cm průměr) a ten jsem odsekal. Nic se nestalo. vše suché, jak odsekaný kus, tak i zbytek kořenu v zemi. Neronil, přestože jsem pracoval někdy v březnu, čili v době, kdy ořešák roní nejvíce, to z větví doslova teče a hrozí vykrvácení a pád stromu. Tohle ronění se zastaví až po dubnovém úplňku, to vím, to nehádám. No ale bylo mně jasný že u kořene nic podobného nehrozí, proto jsem sekal a měl jsem pravdu, nic se nestalo. Ale dále po trase výkopu, asi osm metrů od ořechu, jsem přesekal nějaké další kořenY, přestože okolo nerostou žádné jiné stromy, ani jiné rostliny, keře, zkrátka nic. Kořeny byly tenké, asi cenťák v průměru, druhý možná i dva, jan takové kořínky, kterých si při práci ani nevšimnete a nevědomky usekáte rýčem. A tyhlety kořínky tečou snad dodnes, je to už doba a pořád roní mízu (mám tu práci rozdělanou a přerušenou) a to celkem hodně, asi tak kapka každých 5 vteřin. Takže abych to shrnul- okolo žádná zeleň, jen ten ořech, který netekl při odsekávání statných kořenů. A ronící kořeny, které navíc vedou směrem odjinud, rozuměj jako nepřirozeně k postavení ořešáku. Kdysi v těch místech byly stromy. Přesně na tomto místě byla višeň. A ta byla uřezána někdy před 25 lety. Napadlo mě i to, že by ronili kořeny „mrtvých“ stromů, ale… Pro mě je tohle celkem záhadné, tajemné, tak se na to ptám zde, protože tady se umí vysvětlit často i nevysvětlitelné, jak jsem za léta zjistil a pochopil. (;
Zajímavá 1Pro koho je otázka zajímavá? annas před 885 dny |
Sledovat
Nahlásit
|
Míza je tekutina (vodný, relativně koncentrovaný roztok organických
látek, především rozštěpených jednodušších cukrů) transportovaná
lýkem (floémem) v sítkových buňkách a sítkovicích. Mízo-tok je tedy
proud vedený právě a pouze lýkem, velmi tenkou vrstvou po obvodu kmene a
větví. Míza lýkem proudí v době vegetace buď z listů (kde cukry
fotosyntézou vznikají) všude tam, kde strom cukry potřebuje, anebo z míst,
kde má strom cukry uloženy (hlavně v kořenech) všude tam, kde je
potřebuje. Lýkem tedy může míza proudit v obou směrech, a cestou se
mikrokanálky vylévá do stran do jiných buněk, a tak dále a tak dále, až
se cukr dostane ke každé buňce, která po něm volá. Míza (v pravém slova
smyslu) tedy při řezu může vytékat pouze z lýka po obvodu kmene či
větve, a je to opravdu „sladká voda“.
https://stromoborci.cz/mizotok/
Kořeny podporují strom a absorbují vodu a živiny. Přenášejí tyto
kapaliny malými trubičkami, které vedou až po stonku až k listům. To
umožňuje stromu posílat své zdroje z jedné oblasti do druhé. Některé
trubky, zvané xylem, většinou přenášejí vodu z půdy na listy. Jiné
trubky, nazývané floem, přenášejí hlavně cukr a další produkty
vyrobené v listech do částí, kde jsou potřeba. Když je strom silný a
zdravý, vyrobí víc, než potřebuje, a přebytek ukládá do kořenů, kmenů
a větví. Když je pak strom ve stresu (například ze sucha, nemocí nebo
škůdců), může se spolehnout na to, že uskladněné materiály přežijí,
dokud se podmínky nezlepší.
https://www.austintexas.gov/blog/how-tree-roots-work-part-ii-digging-deeper
M
Upravil/a: annas
0 Nominace Nahlásit |
Otázka nemá žádné další odpovědi.
U otázky nebylo diskutováno.
Nový příspěvek