Rodičové, jak jste reagovali nebo reagujete na otázky dětí: Proč…?

Odpoveď byla označena jako užitečná

To je vždycky potěšení, jak ty děti zajímá všechno. Takže jsem občas využila zbytečné a neužitečné encyklopedické informace.:-) Je to zodpovědnost, protože si děti některé věci pamatují celý život.

Odpovídám vždy pravdivě, úměrně k věku. Nyní už vnoučeti :)
Nic složitého, hlavně se nezamotat
Odpovědi na Vámi uvedené otázky jsou snadné.
Tatínek s odpovědí „nevím“, zřejmě nemá dostatek ochoty, trpělivosti, ani fantazie odpovědět. To dítě nepotřebuje vědecký výklad techniky létání, pohádku o napodobování ptačího letu :). Spokojí se s faktem, k čemu dnes letadla slouží.

Co znám, vysvětlím. Co je pro dítě vysvětlování těžké, odpovím: to bys nepochopil/la. Když se budeš dobře učit, vysvětlí ti to později ve škole. Z některých dětských otázek by jeden zešedivěl, třeba:
„Tati, je Tichý oceán vždycky tichý?”
„Prosím tě, když už se mě na něco ptáš, aspoň ne na takové hlouposti.”
„Aha, tak promiň. Mimochodem, jak zemřelo Mrtvé moře?”

Pravdivě, ale rozsah odpovědi úměrný věku dítěte.