Proč za „elektřinu“ platíme zálohy a neplatíme jen za to, co v daný měsíc spotřebujeme?

To by na tobě nikdo nic nevydělal. Systém nemá rád levná a přehledná řešení. Současným systémem záloh platíme 60 % navíc nad skutečnou spotřebu. Ta činí 40 %. Tzv. distribuční poplatky, solární barony ap. To nemá už vůbec nic společného se spotřebou.

Protože by se musel každý měsíc dělat odečet a vyúčtování. To by bylo mnoho administrativní práce navíc.

Ano, ale u benzinky zaplatíme hned jak natankujeme. Energii musí někdo nakoupit, než ti ji přeprodá.

Nic vám nebrání se s vaším dodavatelem domluvit, že mu budete každý měsíc posílat odečet a bude vám vystavovat faktury. Pokud to je tak logické, tak upřimně nechápu, proč jste to už dávno neudělal …

Protože spotřeba elektřiny je v zimě velká a v letním období nízká. Celková roční platba je zprůměrovaná (za minulé fakturační období) ve formě měsíčních záloh.

No, ještě to problém je.

Klasický elektroměr, který měřil spotřebu střídavého proudu, funguje na Ferrarisově principu točivého magnetického pole. Takový elektroměr je velmi levný, velice spolehlivý, a na svou dobu, je-li pravidelně ověřován a seřizován, i velmi přesný. Ve své době nebylo žádným problémem to, že potřebuje větší proud ke svému náběhu, protože nejmenší odběr v domácnosti byla tak 15W žárovka, a ta elektroměr „roztočí“.

V dnešní době je ale těch drobných spotřebičů, které „neroztočí“ klasický elektromagnetický elektroměr docela hodně. To máš čtyři, pět nabíječek na mobil, nabíječku na notebook, televisor ve standby régime, a tak by šlo pokračovat. U jednoho baráku nic, u města jsou to stovky kWh, které ti za den nikdo nezaplatí.

Samozřejmě, s tím souvisí i další infrastruktura, je to podobné, jako mechanické vs elektronické telefonní ústředny. Takže ano, distributor elektřiny je motivován, aby digitalisoval.

Digitalisuje. Jenže, aby bylo lze uskutečnit to, co popisuješ, tak ale by, potom, musely být všude digitální, a k tomu chytré, elektroměry. Protože digitální elektroměr = přijde chlap, má v ruce Hebel, Hebel přiloží k elektroměru, tím je odečteno. Aby šlo ten odečet udělat dálkově, tak musí být elektroměr připojen k cellulární bezdrátové síti (a jaké, jestli to bude GSM, LTE, nebo nějaká ta síť na technologie, je dokonale nepodstatné), no a to vyžaduje vyměnit vyměněný digitální elektroměr, a pak investice do těch sítí, prostě náklady navíc.

Ony digitální elektroměry taky mají svá negativa. Dá se říci, že bakelitový telefon ti taky doma vydržel třicet let a, i zcela základní, mobilní telefon ti třicet let nevydrží, i kdyby co kdyby, protože jsou v tom chipy, diody, prostě potenciální kurwítka. Samozřejmě, nějaký ten základní analogový telefon „SPT Telekom Aneta“ je násobně taky levnější, než digitální telefon, a to ten skok není tak veliký. Takže vyšší vstupní náklady, častější výměna.

Buď jak buď, proti větru chcát se nedá, digitalisace měření spotřeby elektřiny je, ale pořád nemají všichni odběratelé dálkově odečítatelný elektroměr.

I kdyby měli, tak:

• ten odečet stejně musí někdo udělat, arciť dálkově. Někdo musí, čas od času, fysicky zkontrolovat ten elektroměr, jestli nejsou porušené plomby atp., tak jako tak. Pokud by někdo dělal odečet každý měsíc, projeví se to na ceně výsledné služby,
• existují dva modely platby za elektřinu, které jsou prakticky po celém světě: ten náš a předplatní. Kdysi to byly elektroměry na mince (u nás se to moc neujalo (ve 30. letech to nabízeli od Siemensu, zájem byl minimální), dneska jsou to elektroměry na karty na obdobném principu, jako jsou platební karty. Předplatní systém je obvyklý v UK,
• lidé nemají změny rádi, a v takovém molochu, jako je toto, se bude jakákoli systémová změna prosazovat velice těžce.

Zdroj: Elektroměry: historie a současnost. Praha, PRE, 2009.