Proč vlastně se někteří lidé stali vegetariány?

Jsou vegetariáni, kteří to dělají pro své zdraví a přesvědčení. Nenutí a nepřesvědčují ostatní, neodsuzují. Pak jsou vegetariáni z důvodu trendu, kteří to vnímají jako kulturu a vnucují to ostatním. Pokud to má někdo jako první možnost, nemám s tím problém a rád diskutuji nad výživou. Maso by se asi nemělo jíst pořád, ale nedovedu si představit týden bez masa.

Upravil/a: Reganois

Někteří z potřeby a někteří z módního trendu a pokřiveného vnímání světa.

Neznám mnoho vegetariánů, ale pokud ano, jsou to většinou ženy. Všímám si, že muži jsou více nastaveni na konzumaci masa. Já sama jím všechno, ale červené maso pro mě není snadno stravitelné. Proto ho jím málokdy, ale vždycky si pochutnám.:-)

Zřejmě ne všude se naší dávní předkové živili jen lovem. Některé kmeny měly jídelníček založený hlavně na rostlinné stravě, sběru apod. Maso bylo u vzácností.

• Domnívám se, že u někoho může být motivací odpor k zabíjení a chovu zvířat. Ta žijí často v neutěšených poměrech, stresu (i během porážky), což se odráží na konzumovaném mase. Drůbež je živena hormony (kuřata, dopady jsou zjevné, projevují se na zdravotním stavu zejména žen). Vezměte do úvahy, jak probíhá chov drůbeže na játra :/.

Je rozdíl ulovit zvíře ve volné přírodě a chovat na maso (byznys). Kdy převoz a porážka probíhá s vydatným stresem.

• Někteří tedy nejí maso proto, aby byli zdraví. Maso a cukr zakyseluje organismus a málokdo vědomě svůj organismus odkyselí. Pak přicházejí zdravotní obtíže. Vegetariánství , je stále ještě slušná forma výživy. Pokud neodmítají např. vejce, občas rybu aj.
• Nejíst maso je také „moderní“ záležitost. Je mnoho extrémů ve výživových trendech. Jen rostlinná strava, nevařená strava, tedy bez tepelné úpravy. Vyhýbání se/omezování obilovin/semen ve stravě. atd. Motivace je různá. Od životní filosofie, po cestu ke zdraví.

Lékaři, kteří dělí vhodnou stravu podle krevních skupin mají řadu příznivců. Hlavně úspěchů. Vzpomínám na rakouského, původně dětského alergologa. Jeho eliminační „dieta“, dělení potravin na „nevhodné“ potraviny a potraviny, které jsou pro danou krevní skupinu téměř „lékem“. Ten patří k těm, kteří se také domnívají, že kukuřice do našeho jídelníčku nepatří a je hladová. Do Evropy ji „přinesli“ cikáni, neosvědčila se. Indiáni jedli kukuřici jinou a v jiné úpravě, v jiném životním prostředí. další odpor je k soje (odůvodněný), při západním stravování. Doporučují se jen fermentované výrobky ze soji. Pro nic, za nic se zakázalo v UK podávání sojového mléka u dětí s ABKM. Od novorozeňat, alespoň do 3 let. PARADOXEM je, že jídelníček mnohých vegetarián§ je opřen o výrobky (nezdrav=), ze soji.
Vyzkoušela jsem u dcery v dětském věku eliminační dietu, podle krevních skupin. To, co pro ni bylo vhodnou potravinou jedla ráda, chutí. Některé potraviny jsme zcela vynechaly, nebo značně omezily. Alergoložka nechápala, jak je možné, že se změnily laboratorní výsledky k lepšímu. Že vymizely allegro obtíže a že nepotřebuje kortikoidové „srágory“ typu Symbicort a že ji už nepotřebujeme.
Současný allegro-imunolog mého vnoučka, považuje tuto „dietu“, za prospěšnou. Má alergii na mléčnou bílkovinu. Lékař říká, žer to není žádná škoda :D. Mléčné výrobky člověk nepotřebuje. 2/3 lidí ani nemají ve střevech trávící enzymy, pro zpracování mléčných výrobků. Pro KS 0 jsou mléčné výrobky nevhodné, „nezdravé“. Její strava je založena na příjmu masa všeho druhu.
KS A se bez masa snadno obejde (ostatní skupiny mají doporučené asi 4 druhy, ostatní patří do nevhodných). Vyhovuje jim především rostlinná strava.

• JE TEDY MOŽNÉ, že někteří VEGETARIÁNI, jen VNÍMAJÍ správně potřeby svého těla. Maso jim nechutná, nevyhledávají. Plus ta filosofie, že zvířata, pro nikde netrpí.

Já jsem všežravec. S přibývajícím věkem, jsem si všimla snížené spotřeby masa. Jsou dny, kdy mi stačí malé množství, i žádné. Jindy se po mase můžu utlouci 🙂

Já třeba proto, že se mi zhnusilo jíst prakticky mrtvoly :) Moc jsem ho nemusela ani jako dítě. A voni naši předci taky nebyli všichni lovci a maso bylo potřeba tepelně upravit. A jak říkáš, z velkochovů je mi smutno. Jak zvířat na maso, tak třeba slepic na vejce, norků na kožichy apod. Vařím čistě rostlinně, výjimečně si dám, když není jiná možnost, něco, v čem je vejce nebo sýr, abych třeba neurazila. Jinak je můj jídelníček postavenej čistě na zelenině, trocha ovoce, obilovinách, luštěninách, ořechách a semínkách, zkrátka prvopotraviny. Vono je to pak znát, že člověk není tak unavenej a můžou se tím leckteré zdravotní komplikace znatelně upravit.

Zvířata chovaná s láskou ok, jenže lidi to maso holt chtěj a nejlíp každej den, což je „s láskou“ bohužel neudržitelný, takže velkochovy jsou bohužel stále pro nenažrance nutnost. Rostlinná strava se ale čím dál víc protlačuje, ať se to někomu líbí, nebo ne. S narůstající populací je nutné myslet udržitelněji – pole, kde se pěstují krmiva pro zvířata, by mohla být klidně polemi např. pro pohanku, proso nebo čočku. A půda se intenzivním pěstováním strašně přečerpává a vysiluje. Ze zemědělské krajiny mizí spousta živočichů i rostlin.

Jako chemik zcela jistě víš, že díky nějakému cyklu živin jsou organismy schopny bioakumulace. No a teď si představ, kolik toho taková kráva sežere (množství vody nepočítám) a co se naakumuluje za tu dobu, co roste a žere. Hlavně teda v případě velkochovů GMO sóju, takže masožrouti tý sóji do sebe pak dostanou podstatně víc, než kdybych si dala 3× denně sóju v různých podobnách (to je btw doporučované denní množství). Nebo akumulace rtuti v rybách, barvení pro hezčí maso (pstruh lososovitej fakt neexistuje).

Bych mohla mluvit ještě dál, ale to nejdůležitější jsem asi řekla :)

Jak již jsem vám odpovídal na podobný příspěvek, člověk nikdy nelovil více, než spotřebovával zeleninu. Byli jsme sběrači převážně 140 000 let. Pěstování ovoce a zeleniny bylo vždy milionkrát snazší, než lov. Ano, lovilo se po celou historii lidstva, ale úspěšnost a četnost bývala mizivá. Takže naprostá otočka a udělat z masa nadprodukt je zase jeden z extrémů. Stejný jako s odmítnutím masa dočista. Život našeho typu je na pokraji kolapsu. Skutečnost je taková, že člověk potřebuje prostředí více, než prostředí člověka. Pokud bude v ekosystému chybět dostatečné množství života, nebudou fungovat už žádné procesy umožňující člověku přežít. Nemá cenu vysvětlovat tu problematiku globálního oteplování atp. – nicméně život má za sebou 5 velkých vymírání. Viry se tu hromadily 1,4 miliardy let, než se v tom obrovském množství náhodou jedna kyselina spojila s jinou a vzniklo krom rna také dna. Z toho pak bakterie bez většího vývoje se formovaly 1,2 miliardy let. Udělaly metrové až dvoumetrové nánosy, ale život se ani o milimetr nehl. Pak přišlo období sněhové koule, veškerý povrch planety zamrzl, povrch jenž byl tvořen jenom oceánem. Pak konečně skrze věčný let se prodraly sopky a vytvořily dostatečný skleníkový efekt, aby vody rozmrzly a přišla na řadu bomba života. Z oceánů se šířili živočichové miliónů forem. Vyšším živočichům trval vývoj necelých 800 miliónů let – po 2,5 miliardách stagnování. Nebavíme se vůbec o záchraně života, natož planety. Tyto tu budou déle, než cokoli co známe. Bavíme se o zachování životních podmínek, kde bychom přežili jako živočišný druh. Z tohoto titulu vegetariánství dává smysl, ale na druhou stranu stejně tak například hmyzí strava, kterou bych upřednostnil jako proteinový nadprodukt.

Patří to myslím k vývoji společnosti a společenským trendům. Jako se postupně zrušilo otrokářství, nevolnictví, … Důvody mohou být různé, ale myslím, že převažuje ten správný, totiž uvědomění si podivnosti jedení zvířat. Nemyslím, že je víc vegetariánek než vegetariánů, pohyboval jsem se nějaký čas v tom prostředí. Je to trochu provázeno radikalismem, a myslím mají také trošku zúžený obzor, ale asi ne víc než nevegetariáni. Netroufl bych si obecně soudit mezi námi a vegetariány, každý jednotlivec je jiný. Sice o tom z nutričního hlediska vím starou belu, ale fyzickou zdatnost to zřejmě nesnižuje, vegetariáni mohou dělat vrcholový sport apod.