Proč vlastně rostou platy?

Dovolím si nesouhlasit. Mzdy a platy se musí zvyšovat, stejně jako ceny. Protože všechno má svoji cenu a je zde hodně věcí, které by se měli lišit cenou, podle kvality zboží. A navíc když tady budou cizinci nakupovat stejné věci za málo, tak nás vykoupí a my nebudeme mít nic. Takže se musí zvyšovat ceny a hlavně mzdy a platy co nejvíce.

Já jakožto neekonom s teorií nutnosti stálého růstu podporovaného inflací nesouhlasím. Ale k Tvé otázce mám pár výhrad (resp. k použitým tvrzením).
Denní výplata za oběd: tenhle problém je u hyperinflace. Nás se naštěstí netýká. Inflace v řádu jednotek až desítek procent ročně je z tohoto pohledu v poho.
Znehodnocení měny inflací – „kdo by chtěl mít špatnou měnu“ – měna není kvůli inflaci zkažená aby se ji všichni báli dotknout, jen se časem mění (snižuje) reálná hodnota jednotky měny (tzn. pokud před 30 lety milionek stačil na vilku, dnes za to nekoupíš ani garsonku).
Nízké ceny a Němci – naše inflace nesouvisí s tím, jak se naše ceny líbí Němcům. Jde o jiné cenové úrovně při daném cenovém kursu. Zatímco v Anglii vyjde oběd nižší cenové úrovně na naše asi 400, u nás cca 100, někde v asijských zemích klidně pod 20. Nesouvisí to s inflací (alespoň ne přímo).

Platy rostou proto, že každý chce mít víc než mýval 😉 a inflaci u nás (a přeneseně i růst cen a platů) řídí ČNB. Tak se ptej tam.

Máte ještě mnoho, co studovat…
Ceny komodit a energií jsou světové (burza).
Je rozdíl zaplatit např. za ropu elektřinu, benzín, květiny, chléb (dovoz obilí) 2% z příjmu, 20% nebo 70%.
Ano a s nízkými cenami Vás vykoupí nejen sousedé.( hlad, nedostatek zboží)
S nízkou mzdou s nízkými cenami nenakoupíte v zahraničí nic (nejsme soběstačná země, jsme odkázáni na dovoz potravin/zboží).
Pro Vás bude zboží nedostupné, budete se na ně v obchodech jen zbožně dívat a možná i hladovět.
🙂
Právě proto, že rostou ceny (z několika důvodů), musí růst též mzdy, aby lidé, kteří pracují a dřou na zisky jiných bebo jsou v důchodu neživořili.
Největší zisk na ceně zboží má poslední článek (obchod, řetězec) a cena je tvořena poptávkou. Marže jsou často přemrštěné.
Někomu stačí když kape, jinému musí téci proudem :).

Upravil/a: da ny

Růst platu může mít dva důvody. Buď se o něj člověk sám zaslouží svým výkonem, umem, pracovitostí atd., pak je vše v pořádku, druhým důvodem však je státní politika a centrální nařízení jakéhosi platu minimálního pro lidi neschopné vydělat si sami víc. Pochopitelně s růstem této položky ti schopnější budou muset dostat přidáno taky, protože zjednodušeně, přece nebudete dál dělat odbornou práci za stejné peníze, jako dostává nekvalifikovaná lopata.

Růstem platů (resp. mezd) pak dochází k znehodnocení úspor bohatějších a analogicky dluhy se stávají snáze splatitelnými. Tedy i ty dluhy, které stát nasekal v rámci rozpočtu státního deficitu (byť ty stejně nikdy nesplatí, ale odkládá to státní bankrot, skokovou měnovou reformu apod.) No a v neposlední řadě, co s tím souvisí, stát vyždímá z pracujících tímto opatřením výše. Tak že státu to vlastně v přiměřené míře vyhovuje a je to jedna z možností jak si koupit krátkozraké voliče a naopak naštvat ty soběstačné.

O tom, že se to musí chtě nechtě projevit na cenách nemá smysl pochybovat, když budou dražší vstupy, musí být dražší i výstupy. A dostáváme se do inflační spirály.

Pochopitelně touhu dostat víc budou mít i ostatní co nežijí z platu, tedy bude třeba přidat na důchodech, dávkách, atd., aby se dalo přežít, ale když se to udělá vhodně s příslušnou pompou, opět se z toho dají vytěžit politické body.

Co se týká konvertibility vůči cizím měnám, tam je to trochu jinak, neb volný směnný kurz na tyto „čachry“ též zareaguje a cizí měna pro nás bude dražší, pro cizince naopak ta naše levnější, tedy například ten zmiňovaný Němec si za jinak stejných okolností u nás nakoupí pořád stejně.

Musíš si uvědomit příčinnou souvislost. Prvotní je inflace (tedy zlodějna řízená určitou zájmovou skupinou/skupinami osob, které na ní profitují) Od té se pochopitelně odvíjí růst cen a teprve na konci pokulhává mzdové dorovnávání.

Problematika je příliš komplikovaná, ale celkem hezky a laicky pochopitelně to vysvětlili zde: https://www.y­outube.com/wat­ch?v=TKurU_7zV8k