proč v Africe a v jižní Americe žije jedna třetina obyvatelstva v nadmořské výšce 500–1500 m.n.m. ?

No, jasně, zepěmzpyt. Ale to je otázka, spíš, demografie. 🙂

Protože Afrika je, až na výjimky, extrémně chudá a Jižní Amerika na tom taky není zrovna dvakrát.

Co to znamená v reálném životě? Závislost na zemědělství, a v lepším případě, a v menší míře, na průmyslu (nikoli na otáčení služeb, tj. na postprůmyslové ekonomice). Nerozvinutá infrastruktura: špatná kvalita silnic, jen hlavní silnice mají zpevněný povrch, a to ještě ne vždy. Špatná elektrisace, nejen pokrytí domácností a firem sítí, ale kvalita sítě, a tedy reálné možnosti jejího využití (třeba KLDR má elektrisováno 97% domácností /některé zdroje uvádějí 95%/, což je na KLDR neuvěřitelné číslo, ovšem mimo Pyongyang ten proud prostě skoro pořád nepouští). Nerozvinutá, zastaralá, nebo vůbec neexistující železniční síť. Absence vodovodů a kanalisace, eo ipso, dopady na životní prostředí, kontaminace půdy (a začarovaný kruh).

Je to stejný princip, jako bys chtěl Ty, třeba, postavit fabryku na výrobu elektrosoučástek do aut v 18. století (přenesen v čase). Nepostavil bys jí buďto vůbec, nebo s šílenými náklady, protože všecko bys musel navážet na relativně malých a lehkých náklaďácích, víc by tehdejší cesty nepobraly. Stavil bys od slunka do slunka, protože bys hodil bobek na to navážet ještě tuny paliva na centrály, abys mohl svítit. Musel bys si dovážet (drahou) kvalifikovanou pracovní sílu, protože s člověkem z 18. století bys se ani nedomluvil a jeho práci bys moc nemohl využít.

Srovnej si demografický vývoj, u nás, v 19. století a níž v horských oblastech, a v nížinách: slovácký vs valašský kroj, stravu, nebo třeba stavení.

Tohle je naprosto stejný princip. Ti lidé, prostě a jednoduše, jdou do nížiny, protože je tam voda, protože jsou tam další lidé, a proto je tam, alespoň nějaká, infrastruktura, vzdělání, zdr.péče atp., což jim, samozřejmě, zvyšuje kvalitu života.

Nadmořská výška má vliv na osídlení, nicméně dosti znatelný je teprve právě ve vyšších polohách, než 1500m. Řidší vzduch, jiné klima než v nížinách, jiné zemědělské plodiny (včetně výnosů). Afrika má průměrnou nadmořskou výšku cca 750m a lze říci, že plocha s nadmořskou výškou nad 1500m je relativně malá, proti zbytku kontinentu.
Navíc značnou část nižších poloh (pod 1500m) tvoří životu nepříznivé pouště (Sahara, Kalahari), což má také vliv na míru osídlení. Vypisovat všechny faktory, které mají vliv na míru osídlení by bylo na švestku už jen proto, že jsou jednak na sobě zpravidla závislé (vzájemný vliv – synergie), druhak z různých oborů, počínaje klimatologií, přes geologii a politickým rozdělením konče. :)

Něco podobného jsem viděl ve Švýcarsku. Projížděli jsme ho křížem krážem a skoro všude, kde byly nějaké kopce, nebo hory, bylo vidět, jak jsou místy poměrně hustě obydleny. Zčásti to bylo i v Rakousku. Jakmile jsme překročili naše hranice, jako kdyby utnul. Obydlené jen nížiny a na horách nic.

Protože v nižších nadmořských výškách jsou v Africe často pouště nebo pralesy. Ve středních nadmořských výškách jsou savany, které jsou pro osílední vhodnější.

Odborněji: Je to dána klimatem. Obecně můžeme říci, že nadmořská výška hranice ekumeny (rozmístění obyvatelstva) stoupá od úrovně mořské hladiny v polárních oblastech směrem k rovníku (v tropech jsou osídleny i vysoké hory).