Avatar uživatele
Dvorní šašek

Proč standardní doba pracovní směny činí 8 hodin? Má to nějaký důvod i mimo legislativu?

Vím, není to u každého, ale u zaměstnanců je to obvyklé. Proč to tak je, pokud odmyslíme text zákoníku?

Zajímavá 1Pro koho je otázka zajímavá? Odpovědi.cz před 884 dny Sledovat Nahlásit



Nejlepší odpověď
Avatar uživatele
seraphico

Hezky pěkně na třetinku. V roce 1817 byl velkým propagátorem osmihodinové pracovní doby britský podnikatel Robert Owen, který razil heslo: 8 hodin práce, 8 hodin odpočinku a 8 hodin rekreace.

Zdroj: https://cs.m.wi­kipedia.org/wi­ki/Osmihodinov%C3%BD_pr­acovn%C3%AD_den

0 Nominace Nahlásit

Další odpovědi
Avatar uživatele
Filip84

Historicky to byl cíl dělnického hnutí, protože s průmyslovou revolucí (=díky lampám na velrybí tuk bylo lze pracovat i v noci) bývala pracovní doba velmi dlouhá, 12, i 16, hodin denně.

U nás došlo k uzákonění osmihodinové pracovní doby v roce 1918, ovšem nebylo to, jako dneska, 40 hodin týdně, ale 48 hodin týdně, protože pracovní dny byly pondělí až sobota. a to až do roku 1968. Samozřejmě, se zkrácením pracovní doby na 8 hodin denně se pracujícím přiměřeně zkrátila i celková mzda.

V roce 1968 byl zaveden pětidenní pracovní týden, a základní týdenní fond pracovní doby se zkrátil ze 48 na 40 hodin (a, opět, zkrátila se tím i celková mzda, ale oni to soudruzi vyřešili „úpravou“ mezd). Dál ale byly tzv. pracovní soboty, buďto je vyhlásil (v té době prakticky zásadně státní) podnik, jako náhradu za volno ve státní svátek, nebo vláda nařízením. Pokud byla pracovní sobota náhradou za volno ve státní svátek, bývala pracovní doba osmihodinová, pokud byla vyhlášena nařízením vlády, chodilo se nejen do práce, ale i do školy, a pracovní doba bývala kratší, většinou šestihodinová.

Poslední pracovní sobota u nás byla v roce 1989.

Oproti všeobecnému (a jak to u všeobecného přesvědčení bývá, mylnému) přesvědčení, u nás dávno žádná osmihodinová pracovní doba není.

Základní fond pracovní doby je 40 hodin týdně, a to pouze při jednosměnném provozu (a je irelevantní, jestli je to ranní, odpolední, noční směna, nebo nějaká mezisměna). U dvousměnného provozu je to 37.5 hodin týdně (tj. zaměstnanec je v práci nikoli 8.5, ale 8 hodin, placených má 7.5, 7.5 × 5 = 37.5), u třísměnného či nepřetržitého provozu je to 35 hodin (tj. zaměstnanec je v práci 7.5 hodin, zaplaceno má 7 hodin, 7 × 5 = 35).

To je maximální možná výměra pracovní doby, kterou je možno sjednat v pracovní smlouvě. Cokoli nad to je přesčas, který, ze zákonem praesumovaných důvodů, a v zákonné nejvyšší možné výměře, může zaměstnavatel nařídit, a nad zákonnou nejvyšší možnou výměru je možný přesčas na základě dohody zaměstnance a zaměstnavatele, ale i tak je to zastropováno.

Nikde není řečeno nic o tom, že by zaměstnanec musel být v práci, dejme tomu při té 40 hodinové výměře, 8 hodin v pondělí až pátek. To už je věcí smluvního ujednání: může být sjednána nerovnoměrně rozložená pracovní doba, ale taky třeba může být sjednána pracovní doba pondělí až čtvrtek pod 10 hodinách, nebo pátek, sobota a neděle po 12 hodinách a středa 4 hodiny. Zaměstnanec pouze nesmí být v práci více, než 12 hodin (i s přesčasem) a musí mít zákonné volno v týdnu.

Navíc toto je obecná výměra, jiná platí třeba pro horníky, učitele, ve zdravotnictví atd. atd. Dneska jde proto opravdu jenom o usanci, o to, že je tak nastaven chod většiny firem. A že jsou i zaměstnanci takto zvyklí, tak je – většinou – spokojenost na obou stranách.

0 Nominace Nahlásit


Diskuze k otázce

U otázky nebylo diskutováno.

Nový příspěvek