Další možnost.

Imperativ běžně oslovuje osobu, např. chlapče – v odkazu nejde o oslovení osoby, neznají tvar imperativu, proto někteří napíší chybně – viz. strana 10. – navíc uvedou nesprávný pád. Rovněž neznají zmiňovanou zkratku.

Imperativ od slovesa „vidět“ zněl: „Chlapče, viz všechny knihy, děti .. Viz – koho, co – 4. pád.. Jako bych napsali: "Chlapče, podívej se na všechny knihy.“

Totiž sloveso „vidět“ je v rozkazovacím způsobu ochuzené – „viz“ (vizte, vizme). První tvar ustrnul jako běžný, odkazujeme jím bez ohledu na adresáta (čtenáře): „viz stranu 4“ apod.

Proto tvar viz používáme i v množném čísle, nepíšeme „vizte stranu 2“, ale viz stranu 2. Je to i kvůli tomu, že tvar" vizte" se obecně v běžné řeči téměř nepoužívá (občas se s ním můžete setkat v divadle: „Vizte drama o nešťastné lásce…“).

Ovšem chceme-li v přímém oslovení kolektivního adresáta dodržet správný, nenapadnutelný tvar, bude znít: „O této záležitosti jsme již psali, vážení čtenáři – vizte nedělní vydání.“

Tak tedy: Každé slovo budiž užito, aniž by se mateřštině ublížilo – viz tento článek.

Doplňuji:
Dívala jsem se do odkazu marci.

Autor článku má ve vysvětlení tvaru viz (nemyslím zkratku viz.) několik chyb.

Význam zkratky viz. uvedl quentos v odkazu.

Autor článku poskytl chybné informace. Už tato věta svědčí o jeho nedůvěryhodnosti.
.
„Ať si češtináři lamentují a ať si újčavy v poradně píší, co chtějí, ani oni nemusejí vždy mít (celou) pravdu.“

Stejně tak informace o uživání slova viď, viďte. .

Tvar viď je odvozen od slovesa vědě (vím), které časem ustrnulo v příslovce. Nyní se hodnotí jako citoslovce vyjadřující očekávání souhlasu. Podoba viď svědčí o kontaminaci s tvary slovesa vidět.

Používá se zejména v Čechách:

Máš ho ráda, viď?

Tak jsem tam přišel, viď, voni byli ještě v pyžamu, viď, takže jsme to pochopitelně nestíhali, viď.

Na Moravě se ve stejné funkci používá slova že.
Máš ho ráda, že?
Tak jsem tam přišel, viď, voni byli ještě v pyžamu, že, takže jsme to pochopitelně nestíhali, že?

Já samozřejmě věřím nejen ÚJCAV, ale i zaprášeným, školomoteským, i když zaprášeným slovníkům, nikoliv článkům, jimž chybí vyjádření odborníků.

Upravil/a: annas

Myslí si, že je to zkratka. Jedná se však o rozkazovací způsob slovesa „vidět“. Viz, vizte ( dnes se již nepoužívá ). Také mě to překvapuje s tou tečkou, já slovo viz používám dosti často, i tady ve svých odpovědích.
Doplňuji:
Je to asi ze slova videlicet, potažmo videre licet= lze vidět. Došlo asi ke zkomolení značky, kterou dříve používali písaři. Neumím ten znak napsat, viz přiložený zdroj.
http://pixy.cz/pi­xynergia/2008/06/21­/vizme-viz

Upravil/a: marci1

‚viz‘ s tečkou pro mne znamená zkratku pro ‚vizuálně‘, jinou možnost neznám.
Ve smyslu ‚podívej se‘, (viz) se tečka samozřejmě, nedělá, jde o rozkazovací způsob jak uvádíš.
Dle mého lidé skutečně málo čtou, výuka ve škole s podstatně větším počtem vyučovacích předmětů než dříve (a se stejným počtem hodin) češtině taky nepřidá 🙂
Názor
Doplňuji:
A tak jsem zase o něco chytřejší, viz zdroj narci1, za mé školní docházky to ale bylo jak uvádím 😉

Upravil/a: www

Asi to vážně považují za zkratku.

Po pravdě jsem také dříve v tomto dělala chybu, ale takových dělám spoustu – je mi 32 let a pořád se učím a poučuji.

Nevím s čím si to pletu, ale od malička to vídám a nikomu to nevadilo. Možná že to za mého mládí také nebylo spisovné ( nebo bylo – nevím), ale žádný učitel mně na chybu nikdy neupozornil.