Židé neslaví Vánoce, protože Ježíš není jejich spasitel, ale děti nemusejí být smutné, Mají „chanuku“, svátek zázraku světla.
Více v odkazu

http://webcache­.googleusercon­tent.com/sear­ch?q=cache:yq­xhZOQWqZoJ:is­.muni.cz/th/10496­6/pedf_m/6-historie_zidov­stvi.pdf+&cd=14&­hl=cs&ct=clnk&gl=cz&cli­ent=firefox-a

JInak v archívu odpovědí je několik podobných otázek.
http://www.od­povedi.cz/otaz­ky/odkud-je-slovo-vanoce-co-znamena-nehledam-jeho-vyznam-ale-puvod-proc-v-den-narozeni-krista-vanoce

Vědci se shodují v tom, že kořeny dnešních Vánoc je třeba hledat již v pohanských oslavách zimního slunovratu. Vánoce nemají jen tradici evropskou. Slavily se v Asii, u amerických Indiánů i jinde. Ve starém Římě se nakonec oslavy ustálily na 25. prosinec. Datum zvolil r. 274 po Kr. císař Aurelián jako den „natalis solis invicti“ – den Zrození nepřemožitelného Slunce“ (Nová Svoboda 24.12.1970).

„Významný německý badatel Herman Usener doložil, že před nicejským koncilem (konaný v r. 325) se vánoce neslavily. 25. prosinec byl jako datum zrození Krista neznámý. První zmínku o dni narození Ježíšova najdeme u Jana Zlatoústého (374 – 407), ale ten ho datuje na 20. prosinec. V Římě se Vánoce poprvé slavily až roku 365.“
(Kostnické Jiskry, evangelický týdeník, 20.12.1972).

První křesťané neslavili žádný den jako památku Ježíšova zrození. Pojem Vánoce pochází z toho, že pohané v době, kdy jsou noci velmi dlouhé, slavili k poctě boha Slunce tzv. veliké posvěcené svaté noci. Církev pak dala pohanským posvátným nocem křesťanský význam. Na dobu posvátných nocí 25. prosince ustanovila slavnost narození Krista.

Další informace v odkazu
http://www.pou­tnici.com/jaky-je-asi-puvod-slova-vanoce.html

Tak za:

1. Vánoce nejsou původně křesťanský svátek. Ještě před narozením Krista a šířením křesťanství slavila většina evropských národů v tuto dobu Slunovrat – uctívali růyným způsobem Slunce. Protože přesné datum Ježíšova narození není známo a Řím se snažil křesťanství všelijakými způsoby přiblížit pohanskému obyvatelstvu, aby bylo přijatelné, použilo datum rozšířeného svátku, jako den jeho „narozenin“.
2. Křesťané vnímají Ježíše jako Spasitele, Mesiáše, kterého sice židé očekávali, ale v Ježíši ho prostě neviděli. Pro ně je tedy buď úplným kacířem nebo v lepším případě jedním z potulných rabínů, kteří v té době po jejich zemi chodili. Nemají tedy důvod oslavovat jeho narození a už vůbec ne v době, kdy se pravděpodobně ani nenarodil. Židé touto dobou slaví Chanuku.
3. Nekřesťané – tedy spíše nevěřící lidé v Evropě – slaví svátek z růyných pohnutek. Někdo ze zvyku, někdo v naději, že to budou svátky klidu a míru, jiní protože je to naše tradice nebo kvůli dětem. Znám i dost lidí (nejen nevěřících) kteří Vánoce neslaví vůbec.

Já je neslavím, tak mi nenadávej/nehaž do jednoho pytle.

Já Vánoce slavím ráda a přiznám se, že čím jsem starší, tím více si jich užívám. Je mi naprosto jedno, kdo je slaví a kdo ne. Taky neuznávám něco jako je Valentýn, jolka a vše to, co „frčí“ ve světě. Klasické „české Vánoce“ jsou náš svátek. Mám ho spojený se šťastnými tvářičkami svých dětí a v posledních letech vnuček. Není nic hezčího, než tu drobotinu vidět kolem stromečku zvědavě pokukovat, co jim tu Ježíšek nechal.
Loni jsem se před Vánocemi nastěhovala do bytu, kde řemeslníci skončili s nutnými opravami den před Štědrým dnem. Takže letos se těším i na předvánoční přípravy a na všechno to, co Vánoce dělá Vánocemi.
Vánoce jsou svátky klidu a lásky. Trochu té předsváteční honičky před nimi už nevnímám tak hekticky, abych z toho chtěla být ve stresu. Takže i frontu na kapra a na vánoční stromeček si hodlám patřičně užít.
Prostuduj si pořádně bibli, abys pochopil proč Židé a proč křesťané nepřemýšlejí o jednotlivých rasách, pokud jde o otázku víry.