Avatar uživatele
quentos

Proč se „sporu o pomlčku“ říká spor o pomlčku, když v něm šlo o spojovník?

Zajímavá 4Pro koho je otázka zajímavá? annas, paul1, Kepler, aliendrone před 1277 dny Sledovat Nahlásit



Nejlepší odpověď
Avatar uživatele
annas

Šlo o tzv pomlčkovou válku u názvu Česko-Slovenská republika.

V odkazu podrobně

https://cs.wi­kipedia.org/wi­ki/Poml%C4%8Dkov%C­3%A1_v%C3%A1lka

"Varianta s pomlčkou byla zamítnuta při hlasování v dolní komoře parlamentu povětšinou hlasy českých poslanců, druhá varianta neprošla horní komorou, kde ji zablokovali Slováci za pomoci hlasovacího principu „zákazu majorizace“

Byl vytvořen dohodový výbor, který přišel s kompromisem. Dle něj pomlčka znamená něco jiného v češtině (údajně funguje jako rozdělovník) a něco jiného ve slovenštině (kde má funkci spojovníku).

Proto je slovenský název Česko-slovenská federatívna republika beze zbytku ekvivalentní českému názvu Československá federativní republika-

Z tohoto úhlu pohledu je název Česko-Slovensko gramaticky chybný, měl by se psát Česko-slovensko, neboť „s“ není začátkem nového slova. Tento fakt byl ignorován-

S tímto komplikovaným řešením nebyla slovenská strana spokojena. Řešení přišlo 9. dubna 1990, kdy se federální shromáždění shodlo na názvu Česká a Slovenská Federativní Republika (což samo o sobě rovněž odporovalo a odporuje platné pravopisné normě).

Zeměpisný název ČSFR zněl Československo v češtině a Česko-Slovensko ve slovenštině. ČSFR měla v letech 1990–1992 dvě zeměpisná jména i při překladech do cizích jazyků: bez spojovníku v překladech z češtiny (např. anglicky Czechoslovakia, francouzsky Tchécoslovaquie, německy Tschechoslowakei, atd.) a se spojovníkem v překladech ze slovenštiny (např. anglicky Czecho-Slovakia, francouzsky Tchéco-Slovaquie, německy Tschecho-Slowakei, atd.)[6]

Tímto komplikovaným řešením nebyla slovenská strana spokojena. Řešení přišlo 9. dubna 1990, kdy se federální shromáždění shodlo na názvu Česká a Slovenská Federativní Republika (což samo o sobě rovněž odporovalo a odporuje platné pravopisné normě).

Zeměpisný název ČSFR zněl Československo v češtině a Česko-Slovensko ve slovenštině. ČSFR měla v letech 1990–1992 dvě zeměpisná jména i při překladech do cizích jazyků: bez spojovníku v překladech z češtiny (např. anglicky Czechoslovakia, francouzsky Tchécoslovaquie, německy Tschechoslowakei, atd.) a se spojovníkem v překladech ze slovenštiny (např. anglicky Czecho-Slovakia, francouzsky Tchéco-Slovaquie, německy Tschecho-Slowakei, atd.)"

Viz archiv

https://www.od­povedi.cz/otaz­ky/kdo-vyhral-tzv-pomlckovou-valku

„Je třeba si uvědomit, co "pomlčce“ přecházelo, i když nešlo o pomlčku, ale o spojník, jak tvrdí jazykáři. Politici pak vztah k minulosti. . Ale důležitý je i pravopis názvu tehdejší republiky.

"V diskusi mezi českou a slovenskou politickou reprezentací o novém názvu státu převládaly emoce nad racionálním přístupem. Padaly návrhy jako například Federace České a Slovenské republiky, Československá federativní republika či Republika česko-slovenská. Právě ona pomlčka mezi názvy obou částí federace dala celému sporu název pomlčková válka .

Důvod sporu byl jasný

Pro část Slováků představovala pomlčka, v ideálním případě následovaná přívlastkem slovenská psaným s velkým písmenem na začátku, symbol zrovnoprávnění jejich národa v rámci federace.

To však naráželo na odpor části české politické reprezentace, u níž taková podoba vyvolávala nepříjemné asociace s pojmenováním státu z doby takzvané druhé republiky (říjen 1938-březen 1939).

Po řadě dohadů schválili poslanci federálního parlamentu 29. března 1990 název Československá federativní republika, jehož slovenská verze zněla Česko-slovenská federatívna republika. Toto pracně dohodnuté šalamounské řešení však situaci neuklidnilo. Nespokojena byla zejména slovenská strana, a tak poslanci zasedli 20. dubna znovu.

Napodruhé byl výsledkem hlasování název Česká a Slovenská federativní republika. Název sice odporoval pravidlům pravopisu, ve stávající situaci ale musela gramatika ustoupit politice.

Rostoucí napětí ve vztazích mezi politickými reprezentacemi obou národů nakonec vyústilo do pokojného rozdělení federace ke konci roku 1992.

Spolu s Československem zanikl i problém pojmenování země. V poslední době se nicméně objevilo několik návrhů na obnovení značky „Made in CzechoSlovakia“, jako marketingového nástroje při podpoře vývozu do vybraných třetích zemí."

Zdroj: https://euroz­pravy.cz/

Upravil/a: annas

1 NominaceKdo udělil odpovědi nominaci?vagra Nahlásit

Další odpovědi
Avatar uživatele
led

Pretože mnohí tento „spojovník“ chápali ako „rozdelovník“. A aby sa médiá a „politici“ pred verejnosťou tvárili nevinne, nazvali to „pomlčka“

1 NominaceKdo udělil odpovědi nominaci?johana 56 Nahlásit


Avatar uživatele
aliendrone

Éééé, protože by mraky lidí (včetně mě) jinak nevěděli vocogo? ;) :)

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
marci1

Protože si to hodně lidí plete a spojovníku říká pomlčka. 🙂

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
Kepler

Česko – dlouho nic – Slovensko. Proto ta pomlčka. Běžný člověk to tak nerozlišuje, ale cítil to jako pomlčku. Případně si za tu pomlku dosaď Moravu. Nakonec taková byla i ta bývalá československá hymna. Byla tam schovaná i ta moravská v podobě toho krátkého ticha mezi oběma díly.

Upravil/a: Kepler

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
autacek

Já myslím, že je jedno, jestli Moravě řekneš pomlčka, spojovník, nebo mezera, všechny varianty byly dehonestující, nejlépe jak je to dnes, Moravu či Slezko v názvu státu nijak nezmiňovat.

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
Justin1

Jsou takové rozšířené nešvary, že spojovník bývá nesprávně nazýván pomlčkou, německý ovčák vlčákem, nájem podnájmem, samice havrana vránou, strážník policistou a podobně.

0 Nominace Nahlásit


Diskuze k otázce
Avatar uživatele
Rilika25

Příspěvek smazán administrátorem.

před 1161 dny Odpovědět Nahlásit
Avatar uživatele
annas

Kdo má zájem, může si přečíst, jaký je rozdíl mezi pomlčkou a spojníkem.

https://www.pra­vopisne.cz/2018/01/­spravne-psat-pomlcku-spojovnik/

„V takové pomlčce (–) spousta z nás nevidí žádnou velkou vědu. Bez přemýšlení ji používáme, aniž bychom si uvědomovali, že graficky užíváme spojovník (-), nikoli pomlčku. Věděli jste, že na české klávesnici se pomlčka ani nenachází? A víte vůbec, kde použít pomlčku a kde spojovník? “

před 1276 dny Odpovědět Nahlásit
Avatar uživatele
paul1

pro: annas – díky za rozbor, připomnělo mi to neblahé chvíle různých rozporuplných prohlášení. Kdo to asi tenkrát přiživoval? V čí prospěch?

před 1277 dny Odpovědět Nahlásit
Avatar uživatele
aliendrone

Kepler>>> Jaký „dlouho nic“? Na starých mapách se psávalo „Hic sunt leones“, ale v případě Moravy by se muselo psát „Hic sunt serpent“, alespoň v okolí Valmezu. Hele, nikdo nechce děsit lidi, to snad chápeš, ne? ;) :D :D

před 1277 dny Odpovědět Nahlásit
Avatar uživatele
led

Aliendrone, tou Keplerovou pomlčkou myslíte toto? viď odkaz
http://digital­na.kniznica.in­fo/zoom/66639/vi­ew?page=5&p=se­parate&view=6727,926,­1736,671
Príjemné hľadanie na Mappa generalis regni Hungariae 1830–1838

před 1277 dny Odpovědět Nahlásit
Avatar uživatele
aliendrone

led>>> Ó lištičko prefíkaná, to určitě NE! Je všeobecně známo, že 2 potvory (bestie) se vzájemně v blízkosti nesnesou. A s ohledem na tu Vaši Transylvánii je tam pro Keplera zkrátka OBSAZENO. ;) :D :D

před 1277 dny Odpovědět Nahlásit
Avatar uživatele
led

Aliendrone, nešťastník, vy nepoznáte na mape Keplerovo Meseritsch ? Hľadajte na tam uvedených súradniciach „26 severne, 35 východne“

před 1277 dny Odpovědět Nahlásit
Avatar uživatele
aliendrone

led>>> Tak na tohle (až si to Kepler přečte, resp. prohlédne) si zamlouvám první řadu s popcornem! ;) :D :D
Ale klobouk dolů a bod za ODVAHU. Takhle hluboce ho PODCENIT a tím i URAZIT, hmm, nejste žádný strašpytel. Držím Vám palce, aby si toho Kepler nevšiml. :)

před 1277 dny Odpovědět Nahlásit
Avatar uživatele
Kepler

Prdlajs, bylo tam „Hic sunt Prunus sublimatum“ (Slivowitz).

před 1277 dny Odpovědět Nahlásit
Nový příspěvek