Odpoveď byla označena jako užitečná

Proč?

Rozdíl v minulosti byl zřejmě v tom, zda šlo o příslušníka „pravé víry“, nebo o toho, kdo nebyl členem žádné církve.

Jedinou pravou vírou u nás byla římsko-katolická, takže třeba evangelíci – jinověrčci – byli v minulosti nevěříci.

Beznaboh tedy nemusel být příslušník žádné církve, zkrátka nevěřil v žádného boha. . Nebo byl jen "formálním " členem, i to byl možné..

Znát – jeden z významů = (koho) knižní tvar – hlásit se k někomu; znát Boha (boha) věřii v Boha, býti zbožný.

Takže ten, kdo se k bohu nehlásí, nevěří v něj, není zbožný, je neznaboh, někdy beznaboh..

Jde o starší lidový výraz – . člověk nevěřící v (pravého) Boha, nevěrec, bezbožník.
-

Nevěřící – podst. jméno – příslušník nepravé víry, jinověrec, pohan; nevěrec, bezvěrec, ateista. .

Významy podle PSJC
–
Dnes už nezáleží na tom, který výraz se použije, významy se posunuly nejen v oblasti spisovnosti x nespisovnosti – nevěřící x neznaboh.

Upravil/a: annas

Ne, nemělo. Je to dlouhodobě ustálené slovní spojení a většině lidí je úplně jasné.

Upravil/a: quentos

je to aj nadávka

ekvivalent pánbíčkára

u nás sa nadáva skôr pohan než neznaboh

Znát a vytvářet vztah je možné díky Bibli a modlitbě. Nevěřící je obecnější, věřit/nevěřit se dá ledasčemu.