Proč se prezident ČR téměř neúčastní schůzí Parlamentu a jen velmi zřídka schůzí vlády?

Logicky: co by tam měl dělat? Vláda má program a rozhoduje (přijímá usnesení). Parlament má schůze, schvaluje zákony. Oba orgány prezident svou přítomností fakticky jen ruší v práci. Pokud chce něco s politiky řešit, tak si je pozve na Hrad. To je jeho parketa.

To je spíše dotaz na prezidenta. Je to jeho právo , ale ne povinnost. A nakonec co by tam dělal? Má jiné povinnosti, než poslouchat nějaké tlachání a nemoci do toho zasahovat.

V České republice platí dvoukomorový parlamentní systém, který funguje na principu dělby moci. Moc výkonnou vykonává vláda, moc zákonodárnou parlament a moc soudní soudy. Prezident republiky je hlava státu a svou roli plní zejména formálními pravomocemi dle Ústavy.

Důvody pro to, proč se prezident téměř neúčastní schůzí Parlamentu a vlády, jsou následující:

1. Úloha prezidenta: V ČR prezident nemá tak velkou moc jako například v prezidentském systému jako je ten v USA. Jeho role je hlavně reprezentativní a do vedení státu zasahuje jen v rámci svých pravomocí. Účastí na běžných schůzích by prezident zasahoval do pravomocí vlády a parlamentu, což by mohlo vést k nejasnostem a konfliktům.
2. Časová náročnost: Pravidelná účast prezidenta na schůzích parlamentu a vlády by byla velmi časově náročná. Prezident by tak měl méně času na své ostatní povinnosti, jako je reprezentace státu, jmenování soudců Ústavního soudu, udílení milostí apod.
3. Autonomie: Prezidentský úřad je nezávislý na výkonné a zákonodárné moci. Prezident má určitou autonomii a může vystupovat jako kontrolní a vyvážený element ve státě. Tato autonomie by mohla být narušena pravidelnou účastí na schůzích vlády nebo parlamentu, kde by mohl být pod vlivem politických stran a jednotlivých politiků.
4. Precedens: V ČR máme dlouhodobou tradici, že prezident se schůzí parlamentu a vlády neúčastní, pokud není třeba. Tento zvyk respektují jak politici, tak i veřejnost. Pokud by se prezident začal pravidelně účastnit schůzí, mohl by tím narušit stávající rovnováhu moci a mohl by na sebe přetáhnout více pravomocí, než mu náleží.