Odpoveď byla označena jako užitečná
Souvisí to s hláskovýjmi změnami, tzv. přehláskou „a v e“ ve 12. století. Ke změně došlo tehdy, , když před (a) byla měkká (změkčená) souhláska a za „a“ nenásledovala tvrdá.
Janъ – na konci je tvrdý jer, takže a zůstalo. Zvolání „Jene“ – proběhla přehláska, před (ě) je měkká souhláska „J“ , na konci není tvrdý jer, ale měkké n(ь) tedy n s měkkým jerem, který se změnil v ě, později v e, jindyna konci jery zanikly. Jde tedy o změnu a v e, jindy i na konci slova mezi měkkými hláskami. V uvedené době existovaly souhlásky tvrdé, měkké a změkčené. a tvrdý a měkký jer. Ty sudé jery zanikly a změnily se v samohlásky, liché zanikly podle tzv. Havlíkova jerového pravidla. Už jsem několikrát pravidlo citovala u zániku jerů. Npř. švec x ševče,
Vl.vědomosti z historické mluvnice.
Dnes už se původní tvary „Jene“ běžně nepoužívají, totiž postupně jediné správné oslovení z pohledu vývoje jazyka bylo nahrazeno .5.. p. " Jane", což zjednodušilo pravidla. např. při skloňování.
Upravil/a: annas
1 NominaceKdo udělil odpovědi nominaci?michalds Nahlásit |
Obojí tvary jsou možné. „Jene“ může být v dnešní době vnímáno již jako archaismus. 🙂
0 Nominace Nahlásit |
annas | 5284 | |
Kepler | 2867 | |
Drap | 2620 | |
quentos | 1803 | |
mosoj | 1594 | |
marci1 | 1356 | |
led | 1345 | |
aliendrone | 1172 | |
zjentek | 1059 | |
Kelt | 1003 |
Astronomie |
Fyzika |
Jazyky |
Matematika |
Sociální vědy |
Technické vědy |
Ostatní věda |