Přihlouplá otázka to není, ale je uvedená na nesprávném místě.
Můžu se zeptat? Je to otázka zjišťovací, na niž je odpověď Ano/Ne; Můžeš/Nemůžeš Takže zbytečný mezistupeň.
Můžu se zeptat? – je možné použít u jednotlivce. Mohu někoho vyrušit, takže jde o dovolení, tedy smět se zeptat.
Když se sama ptám třeba na cestu, volím otázku: Poradíte prosím, jak se dostanu tam a tam…?. Děkuji. .
Upravil/a: annas
0 Nominace Nahlásit |
Takový člověk doufá, že mu pak lidi snáz odpoví a nebudou na něj hnusní.
Když se na něco ptáme někoho cizího na ulici, tak většina začíná „Promiňtě,“ nebo právě „Můžu se zeptat,…“ To protože jsme je vyrušili a „plýtvali“ jejich drahoceným časem.
Když se ptám já někoho cizího na něco, tak jdu zpřímá… „Nevíte, kde je…“ a ukončím „Díky, nashle!“
0 Nominace Nahlásit |
Hodí, někdo není na ostatní přihlouplé otázky zvědavý. Třeba když se chceš optat kolemjdoucího kolik je hodin, je rozhodně slušnější zahájit konverzaci dotazem o další žádost. Zrovna tak, když se nějak z logiky věci předpokládá, že bys měla něčemu rozumět a zbytek třídy, či zasedačky to již chápe, je obdobné slovní spojení též projevem slušnosti a ohleduplnosti.
0 Nominace Nahlásit |
Když se ptám někoho známého, tak místo zmíněné předotázky někdy použiji např. zahajovací slůvko „Te, poslóché, … ?“
annas | 5913 | |
Drap | 4603 | |
led | 2997 | |
Kepler | 2836 | |
marci1 | 2238 | |
zjentek | 1643 | |
ivzez | 1445 | |
quentos | 1420 | |
aliendrone | 1413 | |
elkon | 1296 |
Divadlo |
Etiketa |
Kulturní akce |
Literatura |
Náboženství |
Ostatní kultura a společnost |
Historie |