Proč podle SSJČ nelze skloňovat podst. jm. „vátí“, zatímco „vání“ ano?

Jsou obě odvozena od slovesa vát? První zřejmě nikoli, jinak by šlo skloňovat. Pokud však je „vání“ správně utvořené podst. jm. od slovesa „vát“, jak je možné, že s příčestím trpným to je zase jinak – lze mít NAVÁTO, a nikoli *naváno? Díky
Doplňuji:
tak už mi to bylo vysvětleno; VÁTÍ 1.p. mn. č. rodu muž. živ. od VÁTÝ. Tím se vysvětluje neexistence tvaru *vátím

Uzamčená otázka

ohodnoťte nejlepší odpověď symbolem palce

Upravil/a: quentos

Odpovědět

Zajímavá 6 před 4711 dny

Sledovat Nahlásit

Diskuze: napište první příspěvek

Nejlepší odpověď

annas

Podst. jméno vání i vátí – od slovesa vát. Ve staročeštině jsou uvedeny tvary vienie, vietie = vanutí.
Tvar „vátí“ SSČ neuvádí. Šel by skloňovat jako stavení.

Příčestí trpné se tvoří příponou -ný, -tý od kmene minulého – vát, vál – 2. slovesná třída – u příčestí trpného zpravidla přípona -tý – (po)minutý, (na)tisknutý – (na)tištěný – významový rozdíl, (za,na)čatý.

Doplňuji:
Qunetosi, ptal jste se na podst. jména vátí a vání. To jsem vysvětlila. Na další možnost – tvar příd. jména „vátí“ – jste se neptal, proto jsem neuváděla. Po Vaší poznámce jsem pátrala dál.
Tedy doplňuji. Přídavné jméno „vátý“ se užívá jako geologický termín (např. „vátý“ písek).
Proto „vátí“ (1. p., mn. č, muž. rod., životný tvar), jak jste uvedl v dodatku, je hypotetický tvar přídavného jména, které se skloňuje podle vzoru mladý. I když v množném čísle se tvar přídavného „vátí“ neužívá, lze toto přídavné jméno skloňovat. Proto u příd. jména tvar „vátím“ nexistuje. Tento tvar platí pro 7. p. jedn. čísla.
Tvar „vátím“ je možný jen u zastaralého tvaru podstatného jména.
Vy jste variantu přídavného jména nezmiňoval.

Upravil/a: annas