Proč oba texty, které mají mít stejný obsah, neříkají to samé?

Protoze otrocky preklad byva casto zbytecnym znasilnenim jazyka. Tedy hadam…

Každý jazyk má své obvyklé frase. Taky se nevítáš s obchodním kolegou slovy Jupa Hundehupa z Allo Allo (1982) „jsem rád, že jsme se seznámili tak velmi intimně“. To bys, spíš, řekl partnerce, případně jinému partnerovi, než obchodnímu, že. 😅

To býval zvyk v devadesátkách, a nejlépe v nějaké úplné díře, v Kundích Pyscích, nebo Psích Břichách, kde Němec, nebo Anglán, zavítali tak, možná, jednou za deset let, překládat celou (obrovskou, aby bylo vidět, že máme plný mrazák!) kartu do „světových“ jazyků. Tak nebylo problém mít na kartě hráškový krém jako „Sperma von Wasserman“, polévku s játrovými knedlíčky jako „soup with hepathic balls“, či svíčkovou omáčku jako „candle sauce“.

Tady v tom, co uvádíš, jsou dvě možnosti: buďto je to původně anglická cedule, a tak se k tomu přidal český ekvivalent. Nebo je to cedule česká a přeložila se i do angličtiny – „pro Pražáky“. Řekl bych, že A ist Richtig, že to je anglická cedule, a k tomu se přidal taky český nápis.

Nic moc víc bych za tím nehledal, tyhle věci bývají velmi banální. 😃

Protože angličtina není stavěna stejně jako čeština. Proto se říká, že člověk dobře zná cizi jazyk, když v něm začne myslet. Ne že si otrocky překládá česká slovíčka do vět, které potom anglicky nezní.

Mimochodem, ngličtina zase nerozlišuje koncovkou rod u přídavných jmen, takže stejně se to dá přeložit i kluzká, když je mokrá.
Ale zase, pokud by se to mělo v angličtině zvýraznit, tak by se mělo psát s vazbou , There is slippery floor– Ale už se neodvažují ani navrhnout, jak by to mělo pokračovat, jestli znáte různé formy anglického kondicionálu..:-) Takže, ona tahle praktická angličtina dokáže být strašně úsporná, když to stačí…