Proč není světový zájem připojit Donbas k Rusku, když drtivou většinu obyvatelstva tam tvoří etničtí Rusové?

Proč by byl? Analogicky máme odevzdat Sudety Němcům? Měl jsem za to, že toto už je historicky vyřešené.
S takovou logikou by stačilo, aby se třeba do Drážďan nastěhovalo spousta Čechů, a pak bychom řekli, že se jedná o Česko, protože si to lidé v Drážďanech takhle odhlasovali. To bychom udělali u každého města, a Německo se stane Českou republikou. 🙂
A k tomu etniku.. dělal jste DNA testy? 😉 U nás také každý tvrdí, jaký je Čech, a DNA má původem tisíc km jinde.
Rusové se klidně mohou odstěhovat.. nevím.. do Ruska? Co ti Rusové vlastně v první řadě na Ukrajině dělají? Nevšimli si, že jsou na Ukrajině?

Není takový zájem. To že se tam nasrali Rusové stejně jako na Krym, nedělá z tohoto historického území ruské. Měly by být Sudety připojeny k Německu, protože tam žilo mnoho Němců?

Ukrajici jsou též Rusové (ano, i nebo spíš především historicky vzato), avšak to nic nemění na tom, že by nemohli být samostatní (hlavně protože Putin je…). A po 20. století a nadvládě SSSR, Stalina, uměle vytvořeného hladomoru, totalitě, utlačování, týrání ze strany Sovětské (ruské) nadvlády, se jim opravdu nedá moc divit, že se chtějí od Ruska, co nejvíc distancovat.
I když jejich trochu fanatická snaha o odlišení se za každou cenu, je docela úsměvná, protože formálně vzato to byli do 20. století Rusové, „Ukrajina“ jen formálně, podle regionu, který se tak nazýval (asi jako když jsou Ostraváci nebo třeba Slezané obavately ostravského/slez­ského kraje/regionu Ostravska… ale Slezsko bylo alespoň historickou zemí ve srovnání s Ukrajinou).
Opomenu to, že Rusko vzniklo na území dnenší Ukrajiny, tak Ukrajina byl jen takový neurčitý název pro nepřesně vymezené území/region (Ruska) na jeho hranicích nebo dokonce pro několik ruských pohraničních knížectví v těch místech… Jejich „národní“ cítění, jakož i idea o samostantosti vznikla asi v 19. století a snahy o samostatnost (a kulturního i jiného odlišení od Ruska) až ve 20 století. Stejnětak žádní Ukrajinci až do 20. století ani neexistovali. Ukrajina doslova znamená „hranice“ (hranice Ruska s Polskem, popřípadě Uherskem a jinýma, prostě jen „hranice“). Rusko tam vzniklo, existovalo tam a o něco později se sídlo vlády přeneslo trochu dál na východ, ale Kyjevské knížectví a ostatní knížectví v tom regionu, byly od pradávna ruské (původem i jinak), když opomenu boje o to RUSKÉ území ze stran ostatních států (jako Polska, Litvy, Osmanské říše,…).
Formálně jsou Ukrajinci Rusové, každopádně to dnenším Rusům a Putinovi nedává žádné právo vměšovat se do jejich záležitostí nebo se je snažit agresivně připojit.

Světovým zájmem rozhodně nebude stranění Rusku a Putinovi a zvyšovat jeho moc, území a vliv. To by šli sami proti sobě. Nemluvě o tom, že Ukrajina je samostatná země, nehledě na jejich historii a příslušnost k Rusku, a chtějí tak zůstat a taky tom, že Putin je agresivní, polodiktátorský oligarcha, který vyvolává problémy a chce posupovat násilnou, vojenskou, utlačující a nelegální cestou. Proč by to kdokoli ze světa měl podporovat…

Upravil/a: Disraeli

Nikdo z jiného konce světa nemá rozvrtat, do čeho mu nic není, a co jakž takž funguje.

Četl jsem názor jednoho historika Rusko vyprovokovalo Napoleona že před tím napadlo Polsko,
Rusko začalo první světovou válku že pomohlo Srbsku, podle České dámy která pracuje v Bruselu Sovětský svaz začal druhou světovou válku, rovněž tak mohou za válku v Korey a ve Vietnamu v Afganistánu a i za Arabské jaro.

Tady je poměrně obsáhlý popis krajiny okolo Donbasu.
Jak vzniká násilí, některé „upravy hranic“ a pod.:
(K bodu 2 – není to tak dávno, možná rok když jsem slyšel hanlivé poznámky na Ukrajinu. Že to je jen taková u-krajina, podřadná, o kterou nemá nikdo zájem, ani nikdy zájem neměl atd.
Nacionalismus je podle slovníka cizích slov: politický směr a ideologie vycházející
z přesvědčení o výjimečnosti a zpravidla i o nadřazenosti vlastního národa. Tento
pojem vznikal v 19. století, pravděpodobně jako důsledek průmyslového rozvoje
Jak vzniká násilí? Deset stádií genocidy podle Gregoryho H. Stantona:
Jak se projevuje? A co je možné proti tomu dělat?

1. Klasifikace – dělení společnosti na „my“ a „oni“. Podpora institucí, které

   překračují etnické či rasové hranice, a propagují toleranci a vzájemné pochopení.

2. symbolizace. Používání hanlivých jmen pro ohroženou skupinu, (např. Cikáni

   namísto Romové). Vytváření a používání symbolů, které odlišují ohroženou skupinu

   (např. Davidova hvězda). Právní zákaz používání hanlivých symbolů a pojmenování.

Odpor státních institucí a občanské společnosti. (Např. V Bulharsku státní
orgány odmítly poskytnout dostatek Davidových hvězd, a tak se označení vyhnulo
až 80 procent Židů.)
3. Diskriminace majority – obyvatelstvo obírá ohroženou skupinu o její plná
občanská práva, nebo jí ztěžuje přístup ke spravedlnosti a rovným příležitostem.
Je proto nutné trvat na rovnosti všech lidí před zákonem, bez ohledu na rasu,
náboženství, politické přesvědčení, sexuální orientaci, věk atd. Bránit právo
jednotlivce žalovat stát.
4. dehumanizace (odlidšťování) majoritné obyvatelstvo popírá lidskost ohrožené
skupiny. (nazývá ji například zvěří, hmyzem či chorobou.) Dehumanizace pomáhá
překonat přirozený lidský odpor k vraždě. Představitelé politické moci a významné
autority ve státě musí důrazně protestovat proti dehumanizácii. Média,
která šíří takto nenávistné projevy, by měly být zakázány.
5. Organizace – tvoří se oficiálně či neformální ozbrojené skupiny. Vytvářejí
se plány vraždění. Zakázat členství v neformálních ozbrojených skupinách.
Bránit těmto skupinám v přístupu ke zbraním.
6. Polarizace – extremisté působí v rámci vlastní skupiny a vyhrocují její
ideologii. Zaměřují se na umírněné z vlastních řad, kteří se mohou stát prvními
oběťmi vraždění. Podporovat umírněné křídlo ve skupině, podporovat lidskoprávní
organizace. Stíhat extremistické vůdce.
7. Příprava – vytvářejí se plány vraždění, které obvykle dostává eufemistický
název, např. konečné řešení, očištění či protiteroristické opatření. Distribuují
se zbraně, budují a trénují se armády.
Zbrojní embargo. Stíhání vůdců za podněcování ke genocidě.
8. Pronásledování – oběti jsou odděleny a identifikovány na základě jejich etnika
nebo náboženství, vytvářejí se seznamy smrti. Majetek obětí propadává útočníkům,
ony samotné jsou odváženy do táborů či get. Mezinárodní společenství má jasně
pojmenovat, že bezprostředně hrozí genocida. Mezinárodní vojenská intervence se
stává oprávněnou.
9. Vyhlazení – vraždění začíná a rychle se stává masovým. OSN nebo jiná vojenská
zahraniční vojenská síla musí zasáhnout , vytvořit únikové koridory a bezpečné
zóny pro oběti.
10.Popření – po vražděni vždy následuje popření činu. Zahlazují se stopy, kopou
se masové hroby, zastrašují se svědci. Pokud popření trvá, je jedním z nejjistějších
ukazatelů, že masakry se budou opakovat. Důkladné vyšetření genocidy, postavení její
viníky před vnitrostátní či mezinárodní soud.

Zdroj: https://en.wi­kipedia.org/wi­ki/Donbas

Pokud si dobře pamatuji, prvně začala diskriminovat a perzekuovat skrz používání mateřského jazyka (ruštiny) své občany, obyvatele Ukrajiny, právě Ukrajina.

Co se týká rozdělení Československa, vy si vzpomínáte na nějaké hlasování vůle lidu a řízení se federálním zákonem o referendu? https://cs.m.wi­kipedia.org/wi­ki/Deklarace_Slo­vensk%C3%A9_n%C­3%A1rodn%C3%AD_ra­dy_o_svrchova­nosti_Slovensk%C3%A9_re­publiky Slováci chtěli uplatnit nárok a svůj stát a sebeurčení.

Jistě se všaj může podbízet i analogie se Sudety, ovšem na druhou stranu, dovedete si představit, že si sem dnes necháme nalézt více imigrantů než původního vlastního obyvatelstva a pak nás legitimně přehlasují o tom, jaké tu bude státní zřízení, povolená víra, menšiny utiskovat, atd. a bude vše v pořádku? Tak že těžko hledat, kde je absolutní pravda. To, že na tom Ukrajina není ekonomicky nejlíp, stejně jako životní úroveň obyvatelstva asi nebude nikdo zpochybňovat, ovšem těžko to dávat za vinu někomu jinému, než jejich vládcům, jež se dostali k moci násilným pučem podporovaným ze západu, svržením tehdy legitimně zvolených představitelů.