Proč nenastává zatmění Měsíce při každém úpňku?

Je zapotřebí splnit podmínku, při níž se ve všech třech rozměrech do jedné přímky promítá Slunce, Země a Měsíc. Země obíhá kolem Slunce po mírně výstředné elipse ve vzdálenosti zhruba 150 000 000 km. Kolem Země opět po nepříliš výstředné elipse obíhá ve vzdálenosti kolem 400 000 km Měsíc. Při takovém modelu by měsíční zatmění nastávala prakticky při každém oběhu Měsíce, tedy vždy jednou za pravý měsíc. Skutečnost je však ještě zkomplikována o fakt, že Měsíc kolem Země neobíhá ve stejné rovině, jako Země kolem Slunce (tedy po tzv. ekliptice). Rovina oběhu měsíce je vůči rovině oběhu Země skloněna. Zároveň se dráha oběhu Měsíce s rovinou oběhu Země protínají pouze ve dvou bodech. Aby tedy nastalo Měsíční zatmění, pak musí být Měsíc v jednom z těchto bodů a zároveň se do opačného směru musí promítat i Slunce.

Vše se dále komplikuje ještě konkrétním místem pozorování. Země má totiž mimo oběhu kolem Slunce ještě jeden primární pohyb. Otáčí se kolem své vlastní osy. Aby tedy příkladně středoevropský pozorovatel spatřil zatmění Měsíce, musí být splněny jednak výše popsané podmínky, ale zároveň Země musí být i správně natočena, abychom mohli celý jev pozorovat.

Zdroj: http://www.ji­ast.cz/astrono­mie/breznova-prehlidka-oblohy-zatmeni-mesice

Protože při každém úplňku nestojí Země,Měsíc a slunce v jedné rovině.
http://cs.wiki­pedia.org/wiki/Zat­m%C4%9Bn%C3%AD_M%C4%9Bs%­C3%ADce