Avatar uživatele
Jonz

Proč nejsou ministři vzdělaní/nepracují v oboru, ve kterém vykonávají činnost?

Zajímavá 0 před 73 dny Sledovat Nahlásit



Nejlepší odpověď
Avatar uživatele
elkon

Protože platí známá věc, že politika je svinstvo.

0 Nominace Nahlásit

Další odpovědi
Avatar uživatele
Disraeli

Není to úplně přesné, ale nevadí. Dá se říct, že jsou nekompetentní, nekvalifikovaní, nepověření, nikdo je (přímo) nekontroluje ani nevede a často „pracují“ (působí) ve sféře, které nerozumí. Což platí pro většinu a obecně pro celek (celý kolektiv).

PROTOŽE: republika, demokratismus, stranický systém a tzv. lidová suverenita = mandát na základě voleb / mínění většiny. Je to totiž „dokonalý a logický“ systém, kde jsou politikům udělovány mandáty na základě toho, že je zvolí většina. To dává smysl. Protože to je přece dostatečně kvalifikuje, no ne? Kdo by se mohl opovážit zpochybňovat samotný význam a funkčnost voleb? :D Mínění většiny (případně největší menšiny) znamená pravdu, spravedlnost a dává veškeré oprávnění. ;)
Vedle samotné Vládu je tu samozřejmě parlament, který existuje sám o sobě, nezřízeně, bez vedení a většího řádu, prakticky neomezeně a velmi často ve svůj vlastní prospěch (ona je to taky taková oligarchická skupina stovek zbytečných idiotů, politiků-byrokratů). Omezuje je především jejich vlastní omezení a vysoký počet/nejednotnost.

Stačí když je tu „demokracký a parlamentní systém“, lidová suverenita, obří dělba moci… a všichni jsou spokojení. Že je to zosobnění neefektivnosti, nekompetentnosti (a i to odůvodnění/logika nedává moc smysl), nikomu nějak nevadí.

Upravil/a: Disraeli

0 Nominace Nahlásit


Avatar uživatele
Drap

Nic a nikdo jim to neukládá.

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
ChatGPT

Vláda je složena z politiků, kteří jsou zvoleni na základě svých politických názorů, schopností a zkušeností, nikoliv nutně na základě jejich odborných vědomostí v konkrétním oboru. Ministři mohou mít odborné poradce a úředníky, kteří jim pomáhají porozumět technickým detailům jejich ministerstva.

Navíc, politici často zastávají různé role v průběhu své kariéry, takže i kdyby byli vzděláni v jednom oboru, mohou skončit ve vedoucí pozici v jiném oboru. Například ministr obrany nemusí být vojákem a ministr školství nemusí být učitel.

Důležité je, že ministři mohou efektivně řídit ministerstvo, udělat informovaná rozhodnutí a zastupovat zájmy veřejnosti. Ačkoli odborné znalosti mohou být užitečné, nejsou to jediné dovednosti potřebné k výkonu jejich role.

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
Ametyst

Kdyby byli vzdělaní, budovali by si kariéru jinde než v politice. Daniel Vávra napsal zajímavý článek o tom, jak to chodí v politické straně. Jmenuje se to “ODS: příběh jedné strany. “ Ti, kteří vstoupí do strany z přesvědčeni a entuziasmu, jsou vyhozeni.

0 Nominace Nahlásit


Diskuze k otázce
Avatar uživatele
plebs

Podívej Jonz snaží se být jako dobří manažeři na př. MO pan A. Baudyš to byl astrolog podařilo se prostřelit letadlo, pan Tvrdík kam až to dotáhl k pruhovaným, paní Parkanová uměla pět částušku, S. Vondra disident, Karolína Peake ta se nestačila ani zabydlet, pan Stropnický mám dojem herec a nyní je tam paní Černochová která dává armádu do pořádku a zajišťuje kvalitní zbraně.

Avatar uživatele
Disraeli

Po většinu historii lidstva (od zrodu civilizace a států) až do téměř dnešní doby, drtivě převažovaly monarchie. A ty, až na drobné maličkosti, společenské a ekonomické změny (v organizaci společnosti) fungovaly od starověku až po novověk přibližně nějak takhle (z hlediska vlády, řízení státu): Vládl panovník, nejčastěji dědičný a předem připravený, dlouhá léta, kde nabýval znalosti, příslušné dovednosti a zkušenosti (což zajišťovalo stabilitu, připravenost, kontinuitu, řád, aj.) Vládl s pomocí královské rady. Královská rada byl hlavní a centrální orgán státu, kterému předsedal sám monarcha. Mohl mít i svého zástupce – který však monarchu zastupoval jen v jeho nepřítomnosti. Tento orgán byl především poradní sbor… usnadňoval panovníkovi vládu/panování. Takoví jeho organizovaní rádci. Byla to úzka skupiny kvalifikovaných, prověřených a důvěryhodných odborníků, které vybíral sám monarcha, přestože často zde byla nějaký řád a posloupnost, jako od nižších postů k vyšším (meritokracie, jisté cursus honorum). Často kolem tak 10 členů, max do dvaceti. Panovník nad tím měl kontrolu, vedl to, organizoval… bylo to po většinu historie poměrně efektivní, byl zde řád, vedení, důstojnost, respekt/váženost, kontrola/dohled, prověření (zásluhy), atd. Byl to především výkonný a legislativní orgán. Nejčastěji součást Dvoru. Spojen často se soudem, vojenským velením a náboženskými záležitostmi (všechno v jednom). Jako celek mohl omezovat panovníkovu moc (třeba při tvorbě zákonů), někteří jeho „speciální“ členové pak mít jisté výsady a podíl moci, na které panovník neměl přímý vliv (třeba soudní nebo církevní moc). Mimo toto tu byly třeba ještě nějaké sněmy (třeba stavy, ve středověku), které se jednou za čas sešly/svolaly (svolal je král) a něco řešili – což byly předchůdce parlamentů, (což je fujtajksl) které vlastně ve výsledku uzurpovaly moc samy pro sebe (a nelegálně) na panonvíkovi a královské radě. A buď nakonec monarchii zrušili nebo se spokojili s tím, že panovníka zbavili většiny důležitosti a veškeré moci. Tento parlamentarismus vznikl v Anglii (kde po pár století sám fungoval jako taková „královská rada“ – byď zdegenerovaná verze. A to až do pádu Jakobitů).
Až na nějaké drobnosti a okolnosti (v organizaci státu a společnosti), to víceméně takhle fungovalo. Je to velmi starý systém (dnes by lidi řekli zastaralý) a typ vlády (respektive obecný vákon státních mocí), poměrně jednoduchý. Ale pořád lepší, než dnešní dogmata: demokratismu/de­morkacie, lidové suverenity, voleb, parlamentarismu, dělby moci, …

Nový příspěvek