Proč mi plynové zapalovače po doplnění plynu nefungují?

Dobrý den,

Přišel jste na něco?
Mně už takhle přestaly fungovat 2 tryskové zapalovače. Po prvním doplnění to ještě šlo, ale huť chytal. Teď je plný, jiskra jak blázen a plamen nenaskočí.
Když ho zapalím šířkou, tak hoří jen slabý žlutý plamen.

No jo, kluci, ale u mne tryska zanešená není, při zapálení sirkou ten zapalovač normálně hoří. A jiskru dává perfektní, ale ta jej nezapálí. Ale ten „forsážní“ modrý plamínek už nikdy nevyprodukuje. Když fungoval ten modrý plamínek, tak jsem si všim, že v ústí je jakoby nažhavený jakýsi drátek. A ten už tam teď nevidím. A do trysky jsem nešťáral.:-( A dělají mi to všechny, co měly původně ten modrý plamen.
A u plynového pájecího „pera“, je v ústí také jakási „punčoška“, která se při zapálení a rozhoření nažhaví a pak už nejde žádný plamen, pouze se ta punčoška žhaví, přidáváním plynu víc a ubíráním míň.
A u normálních zapalovačů, které hoří od počátku normálním žlutým plamínkem (používám krbové na zapalování krbu), ty po doplnění zapalují a fungují normálně. Takže mi to není jasné.

Tvůj zapalovač je asi konstrukčně jiný, než ty cigaretové. Tu modrou forsáž způsobuje přívod sekundárního vzduchu do plamene, asi tak stejně jako u švajsaparátu. Nejdřív se zapálí jenom plyn – hoří žlutě a plápolavě a pak se seřídí sekundární vzduch. Jestli není krpa právě tam.

Jo, to je prauda.

No a zkoušel jsi teda to co já, přidat „za doraz?“

Mám pocit, že výrobci zapalovačů schválně plní zapalovače „řidší“ směsí s větším podílem propanu, zvláště ty zapalovače jednorázové, které nelze plnit. Cena propanu a butanu je téměř stejná a díky většímu podílu propanu se směs rychleji vypotřebuje a zákazník si musí koupit nový zapalovač.

Na toto téma jsem dal před časem otázku taky – zapalovač spotřebuje polovinu plynu a přestane fungovat, i když jiskra je. Bylo mi vysvětleno, že dochází k zanešení trysky. Myslím, že se složením PB to nemá nic společného, i butan je za pokojové teploty dostatečně těkavý. A co potom auta, jak ty by na to reagovaly. Kromě toho si protiřečíš s hlavní odpovědí, co se týká obsahu propanu. V rafineriích nelze regulovat poměr propanu a butanu, protože je to oddělováno jako jedna frakce a záleží jen na složení výchozí suroviny (ropy).

V rafineriích nevím přesně, jestli se to destiluje zároveň, nejsem chemický technolog, ale obsah propanu a butanu v propan-butanu kolísá. LPG pro zimní období má jiné složení ve prospěch propanu nežli LPG pro zimní období, http://www.pe­troleum.cz/vy­robky/zkapalne­ne-ropne-plyny.aspx – tabulka níže na stránce, protože směs s vysokým podílem butanu by v zimě špatně vařila a tedy byl by nízký tlak plynové fáze v systému. Takže poměr C₃H₈ a C₄H₁₀ v propan-butanu či LPG je řízený a ne že prodají to, co vyjde v rafinérce z rektifikační kolony. Těkavost je za pokojové teploty asi srovnatelná, ale spíš jde o viskozitu – větší molekuly butanu se dostávají přes mikrotrysku hůře. Mimochodem u aut na LPG se prý (nemám vlastní zkušenost) doporučuje pro plynulejší funkci při změně letní – zimní LPG směsi zajet do servisu to poštelovat, čímž samozřejmě nerozporuju, že se nestane, že i bez štelování to nejelo vůbec.

cochee, já jezdil 17-let na PB ve svý Felicii a léto-zima a nikdy jsem nemusel nic „štelovat“ a jezdilo to stále stejně. A také nevím, jaký poměr PB byl tankován, v tomto směru jsem úplný analfabet. Klaním se před vašimi vědomostmi, jak Tvými, tak Keplera. Ale asi nemůžeme být odborníci ve všem. Takže oběma za reakce děkuji, ale původní problém (s těmi nefunkčními zapalovači) nám asi všem, zatím, uniká.

Aha, tak dík za užitečný odkaz. Já jsem sice chemický technolog byl, ale mám zkušenosti jenom s destilací benzolu. V ropných rafinerií zřejmě jde složitější technologii a složení PB jde skutečně ovlivňovat. Zaujala mě v tom článku ale jedna poznámka o nenasycených uhlovodících které v PB jsou také (propen, buten). Jestlipak nedochází k jejich tepelné pylymeraci v uzoučké trysce zapalovače?

No vidíš, toho bych si vůbec nevšim. To je zvláštní, až 50 hm. %, asi na té polymeraci něco bude 😉 správně by se teda LPG mělo jmenovat propan-propen-propin-butan-buten-butin 😁 jo mimochodem ještě poznámka, vím o aplikaci (ocelárna), kde se chladily trysky v konvertoru propanbutanem a občas prostě nebyl, tak jim dovezli cisternu izopentanu a vše fungovalo bez jakéhokoliv přestavování čehokoliv 🙂

Čím déle nad tím přemýšlím, tím více jsem o té polymeraci přesvědčen – zanášení úzkých trysek. Nevím, jestli Ronson pomůže. U Bohumila je asi jiný problém, zřejmě se podělalo seřizování sekundárního vzduchu. Čert ví, musel bych to vidět.

opr. poslední větu: „…i bez štelování by to nejelo vůbec.“