Proč mi lidé často říkají, že všechno má svůj čas?

Proč? Těžko říct.

Jsou to zpravidla jedinci, kteří jsou trpěliví, očekávají, že všechno dobře dopadne. Dělají něco, až je jejich rozhodnutí jasné a promyšlené.

Nebo třeba některý čin bude oceněný až později.

Např. ovoce či zeleninu je vhodné sklízet, až dozraje, i to má svůj čas, který je vhodný pro další zpracování.

Nic není vhodné uspěchat, trpělivost přináší růže, sice někdy i trní … ale i tatkový je život.

Možná to máme nějak naprogramované v hlavě, že očekáváme, že naše snaha bude oceněna v ten správný čas.

Toto úsloví je obsažené v knize Kazatel

„Všechno má určenou chvíli
a veškeré dění pod nebem svůj čas:
Je čas rození i čas umírání, čas sázet i čas trhat;
je čas zabíjet i čas léčit, čas bořit i čas budovat;
je čas plakat i čas smát se…“ Kazatel 3‚1–4

http://www.bi­blenet.cz/app/bi­ble/passage?pas­sagePath.path=ka­zatel%203,1-11

Nic se nemá uspěchat.

„Všechno má svůj čas jako život v nás,
Od kroku dítěte po vrásčitou tvář,
Uč se nechat plynout, to co plynout má,
Ptáš se proč sleduji jak slunce zapadá.“ 🙂
…
https://www.y­outube.com/wat­ch?v=jA42-PVhpog