Něco v odkazu:

http://www.od­povedi.cz/otaz­ky/kdo-nebo-jak-vlastne-stanovil-ze-den-bude-mit-24-hodin-mesic-31-dnu-a-rok-365-dni

Jak byl vytvořen juliánský kalendář, u něhož řehořský pouze snížíl počet přestupných roků za 400 let o tři, je známé. Přehazování měsíců, změny jejich délky i názvů, to všechno se dělo, s výjimkou Sósigenovy úpravy, hlavně z politických nebo církevních důvodů. Proto nejsou ani týdny, ani měsíce, ani začátek roku odvozeny z astronomických jevů, ale vznikly náhodně, bez zřetele na skutečné potřeby. Co všechno vyčítáme našemu kalendáři?

Pokračování v odkazu

http://www.ka­lendar.info/da­tacs/calendar/cal­chang.php?ses­sion=

V kalendářích lze pak vystopovat zhruba 3 základní schémata, jak uspořádat ony díly roku, jimž se vlastně jen ze setrvačnosti říká „měsíce“. Jsou to:

1. střídání delších a kratších měsíců („římský systém“),
2. měsíce stejné délky („koptský systém“),
3. delší a kratší měsíce pohromadě („perský systém“).

Ad a) Tento systém je asi nejstarší a je přirozeným dědicem lunisolárního kalendáře. Ten používali Římané až do Caesarovy reformy z r. 46 př.n.l., která vešla do dějin jako reforma juliánská. Aby bylo dosaženo délky slunečního roku, střídaly se měsíce o 31 a 30 dnech. Římský rok začínal původně březnem, takže na poslední měsíc (únor) zbylo 28 dnů. Do něj se také vkládal den v přestupném roce a tuto tradici dodržujeme dosud, i když od Ceasarových dob začínáme rok 1. lednem. Později došlo ještě k určitému „přerozdělování“ dnů mezi měsíci, takže náš současný kalendář už působí poněkud chaoticky (dvakrát za rok následují po sobě 2 měsíce o 31 dnech). Najít pro tento model funkci s(M) je jakž takž snadné za předpokladu, že se jakoby vrátíme k původnímu římskému začátku roku 1. března, tzn. že leden a únor budeme považovat za třináctý a čtrnáctý měsíc předchozího roku.

Pokračování v odkazu Uspořádání měsíců v roce
http://www.vol­ny.cz/jtomsa/me­sice.htm

Kdysi jsem byl nucen se zabývat vývojem kalendáře a kromě jiného jsem se dočetl tuto zajímavost: Červenec (July) byl pojmenován po Juliu Caesarovi. Později pojmenovali Srpen (August) po Augustovi. Tomu by se ale nemuselo líbit, že je kratší než César, tak ho natáhli také na 31 a upravili zbytek kalendáře.
Jinak na střídačku je to proto, aby ty měsíce lépe odpovídali lépe obdobím roku. Mít jeden půlrok (6 měsíců) o několik dní kratší by bylo divné, když každý ví, že „poloviny jsou přesně stejné“ 😉

Aby to vyšlo !
Doplňuji:
Tím myslím jeden oběh Země kolem Slunce čili jeden rok.

Upravil/a: mosoj

„V našem gregoriánském kalendáři má 28 až 31 dní. Původně byl odvozený od délky synodického měsíce, který trvá asi 29,5 dne. Protože ale rok není synodickým měsícem beze zbytku dělitelný, muselo se přikročit k jeho úpravám. Rok má tedy v gregoriánském kalendáři 12 měsíců.“

Synodický_měsíc: http://cs.wiki­pedia.org/wiki/Sy­nodický_měsíc

Více na http://cs.wiki­pedia.org/wiki/Ka­lendářní_měsíc