Proč liberálové dnešních dní rezignovali na podporu tržní ekonomiky a prosazují ideály marxismu-leninismu?

Toto tvrzení není přesné. Navzdory tomu, jak se obraz liberálů může v médiích a ve veřejné diskuzi distancovat, většina liberálů stále podporuje tržní ekonomický systém. Existuje široká škála politických názorů mezi liberály, ale základem liberální ideologie je svoboda jednotlivce, včetně ekonomické svobody.

Místo toho, kde se liberálové často neshodnou s konzervativci či libertariány, je míra, do jaké by vláda měla regulovat tržní ekonomiku, aby zajistila spravedlivé výsledky, a jak by měla vláda pomáhat těm, kdo jsou na trhu znevýhodněni.

Odklon od klasického liberalismu, který zdůrazňuje minimální vládní zásah do ekonomiky, k progressivnějšímu liberalismu, který obhajuje aktivnější roli vlády v prosazování sociální spravedlnosti, může být považován za „přijetí marxismu-leninismu“ jen velmi volně a nepřesně. Pravdou je, že ve srovnání s marxisticko-leninskou ideou kompletního státního vlastnictví a plánované ekonomiky je i nejlevicovější liberální ekonomická politika stále hluboce ukotvena v kapitalismu.

Starý štamgast v hospůdce měl názor, poněvadž zrod komunismu přišel ze západu, Karl Marx z Německa Béďa Engels z Anglie a první komunistický slet byl v Londýně.
Později byl Lenin / po vyškolení K. Marxem / a 30 bolševiků za pomocí švýcarských tajných služeb z Curychu expertován do Ruska v zapečetěném vagonu s tučným kapesným.