Proč jsou historičtí myslitelé, osvícenci znázornění se zesílenými žvýkacími svaly a šlachami?

Takto jsem se na sochy nedívala. Ale dovíte se níž, proč umělci zobrazovali významné osobnosti takovýmto způsobem. Souvisí to s měřením bličeje a těla. Jak se dovíte v práci, zdůrazňovali jedinečnost určitých osobností.

Uvádím jen staré Řecko, ale dovíte se víc i o renesanci atd.

DIPLOMOVÁ PRÁCE
Bc. Lenka Špérová
U Brno, Přírodvědecká fakulta, Ústav antropologie, Brno 2000
Umění a biologie.
Vztah morfologie lidského těla a jeho
uměleckého zobrazení v antickém Řecku
https://is.mu­ni.cz/th/r2c3k­/DP_Umeni_a_bi­ologie.pdf

Část 5.2.1. Specifika lidského rozpoznávání t váře , s. 18 a níž.

Lidský obličej se měřil již v době Řecka.

“Hlavní rozdíl mezi měřením v klasické doběa v moderní antropometrii je popření skutečné velikosti a proporcí v klasickém Řecku. Lidský tvar byl zobrazován víceméně umělecky nebo vědecky.

Tělesné proporce měřili již Egypťané, ale měření obličeje uskutečnili poprvé Řekové jako součást tělesného měření. Důvody, proč tak prováděly, byly rozličné. Měření lidských proporci mělo pomoci vyčlenit skupinu lidí, která byla ostatním nadřazena, ale také mělo pomoci vytvořit umění o podstatě krásy.

Např. Aristoteles popisuje umění čtení charakteru z postavy a obličeje. Muže s objemnými ústy, hranatým obličejem, rovnými čelistmi, světlýma a kulatýma očima, hustým obočím a hranatým čelem popsal jako statečné lvy."

atd.

Upravil/a: annas

Co bereš? Nebo jenom hulíš?

Já to vím. Ono, kdo myslí na žvanec (čili nejí, aby byl živ, nýbrž žije, aby jedl), nemá čas (PROSTOR) být myslitelem, jelikož musí porád něco kuchtit (časově VELMI náročné) a zaroveň se takovýmu exotovi zabaculetí tvářičky a i šlachy se pěkně zabalí tukem a můžeš mně klidně věřit- vliv na myšlení to má značný… i když (či spíše právě proto) sytý hladovému nevěří.