Avatar uživatele
Kelt

Proč je zápor ve většině jazyků podobný, ale souhlas je v každém jazyce jiný?

Dobrý den. Zápor, tedy ne je stejný ve všech jazycích – no – anglicky, nein – německy, non – španělsky, ne- česky, net – rusky, nem – maďarsky, níl – irsky, rien – francouzky, ale souhlas je ano – česky, da – rusky, yes – anglicky, ja – německy, qui – francouzky, sí – španělsky, česky se říká také jo a mnoho jiných výrazů. Opět otázka, proč je právě zápor takový, že vychází z jednoho zdroje, ale souhlas takový není. Předpokládám, že lidé žili spolu ve společnosti, komunikovali a museli se shodnout. Očekával bych spíš společný základ pro ano, než pro ne. Děkuji za dotazy, vysvětlení.

Uzamčená otázka

ohodnoťte nejlepší odpověď symbolem palce

Zajímavá 1Pro koho je otázka zajímavá? annas před 3859 dny Sledovat Nahlásit



Nejlepší odpověď
Avatar uživatele
annas

Opět jde o historický vývoj pojmenování, takže se slova přizpůsobila jednotlivým jazykům a podmínkám.

1. Záleží na to, jak přitákání ANO v různých jazycích berou, není to jednoznačné – samozřejmě, jistě, zajisté, a tak atd. . Proto rozlišení v jazycích. Třeba latina ano = již, němčina – z Proto-Indo-Evropan * Ye („již“). Příbuzné s holandským ja („ano“), anglickým yea („ano, ano“),

U NE je to jednoznačné, vyjadřuje se zápor, takže nejsou velké rozdíly mezi významem, varianty jen hláskové.

S němčinou je společné české jo = ano. Původ z jihoněmeckého či jihorakouského jo (nářeční výslovnost).

Vysvětlení ano/ ja – v mnoha jazycích – viz odkaz
http://en.wik­tionary.org/wi­ki/ja

Rozdíly mezi jazyky ve významu ano
http://de.wik­tionary.org/wi­ki/ja

Francouzské ano
http://fr.wik­tionary.org/wi­ki/oui

Španělské
http://etimolo­gias.dechile.net/?si.-

Čeština – tentokrát ze stránky Ptejte se knihovny
http://www.ptej­teseknihovny.cz/u­loziste/aba001/2007-2009/etymologie-slova-ano
Slovo „ano“ je doloženo od 15. století a je složeno z „navazovací“ spojky „a“ a přitakacího adverbia „no“ (starobylé citoslovce, objevuje se jednak samostatně, často zdvojeno, jako přitakání, při konejšení, odporu, vybízení, jednak spojeno s jinými – ano, nobrž zast. atd), které má shodný protějšek v latinském přitakacím „nam“ (u Slovanů m odpadlo): toto latinské ujišťovací nam znamená opravdu, zajisté, ano; vězí též v e-nim, jehož původní význam je stejný: zajisté, ovšem, opravdu.

Našemu a odpovídá svou funkcí et v latinském etenim = a opravdu. Přestože slovanské jazyky mají mnoho slov společných nebo velmi podobných, každý z nich se vyvíjel v jiném prostředí a jiným způsobem. To může být i důvod, proč jsou výrazy pro přitakání v různých slovanských jazycích rozdílné.

Stejně tak v etymologickém slovníku.
-
2. Ne – jednotněšjí přístup, takže základ je indoevropský, jak si můžete přečíst. Rejzkovo vysvětlení.
ne část. Všesl. – p. nie, r., s./ch., stsl. ne.
Psl. *ne odpovídá lit. ne, sthn., gót. ni,
lat. ne-, ř. ne-, sti. ná, vše z ie. *ne tv.
Původnější ie. *n̥je v něm. un-, lat. in-
( :in-2) a ř. a- .

Snad zkratkám jazyků rozumíte, je vidět, že stejný kořen.

Výjinmkou je uvedené francouzské rien = nic, původ z latiny rem. Další pas – jiný původ. Souvisí s negaci ve fr a tím, co vyjadřuje. Neumím francouzsky, takže jen to, co jsem našla.

0 Nominace Nahlásit

Další odpovědi
Avatar uživatele
led

Laické zdôvodnenie:
pri nesúhlase v iným sa hneď ťahali zbrane, preto stačilo len krátke vyšteknutie
súhlasu však predchádzalo dlhé rokovanie, na všetko bol čas, tak nezáležalo na jeho tvare, na druhej strane, ak bol súhlas pre toho z druhej strany menej zrozumiteľný, nemusela sa dlho ľadať zámienka na ťahanie zbraní.
Yes, sir, aj v čase Keltov boli drsné mravy. Bola to krutá doba, doba zbraní…
PS.
toto zdôvodnenie neberte smrteľne vážne, jazykovedci by ma asi kvôli tomu upálili.
Ale vychádzam z pozorovania ľudí i zvierat:

  • ak vyjadrujú nesúhlas, krátky pohyb svalov, krátky jasný zvuk (zastrašenie) a hneď sú pripravení k bitke.
  • pred súhlasom najprv predchádza akási tanečná pantomíma a spev (vydávanie rôznych zvukov).

0 Nominace Nahlásit


Diskuze k otázce
Avatar uživatele
petra15

Kelt
spanelsky „ne“ je „no"a francouzsky je to "non“… a „rien“ je „nic“ a „ano“ je nemecky taky(jak kde) „jo“

před 3859 dny Odpovědět Nahlásit
Avatar uživatele
petra15

a to „ne“ je v nemcine krome „nein“, také „ne"a nö“--- takze muzete v nemcine normálne pouzívat vase jó a né , které uz od mala znáte…!!!

před 3859 dny Odpovědět Nahlásit
Avatar uživatele
petra15

indogermánské ( jiný pojem: indoevropské) jazyky – tedy slovanské, germánské a románské, mají více spolecného, nez bychom si mysleli…a to hlavne u nejdulezitejsích slov, jako : matka, voda, císlice(nekteré), atd…bylo by jich hodne…

před 3859 dny Odpovědět Nahlásit
Nový příspěvek